Důchodci nemají nárok na příspěvek k penzijnímu spoření, potvrdil Ústavní soud

Návrh podalo 71 poslanců, za které jednala Alena Schillerová. Soud se podnětem zabýval od loňska.

ANO považovalo za nepřijatelné hlavně to, že změna dopadla nejen na nové, ale i na dříve uzavřené smlouvy. Opoziční poslanci proto právní úpravu pokládali za retroaktivní. Porušuje podle nich principy právní jistoty a předvídatelnosti práva, navíc je diskriminační.

Jak zrekapituloval soudce zpravodaj Zdeněk Kühn, systém umožňoval účastníkům po splnění doby placení příspěvku v délce minimálně pět let a současně po dosažení věku 60 let vybrat naspořené úspory.

Lidé starší 60 let si mohli po výběru naspořených prostředků založit novou smlouvu a využívat doplňkové penzijní spoření jako alternativu k jiným střednědobým investičním produktům, které ovšem nemají podporu státu. „Právě to se ale stalo dlouhodobým předmětem veřejné diskuze a kritiky,“ upozornil Kühn.

„Podstatnou část z celkově vyplaceného státního příspěvku, cca 26 %, totiž získaly osoby v důchodovém věku nad 65 let, které by však ze systému třetího penzijního pilíře měly spíše čerpat důchodové dávky. Naopak mladší věkové kategorie byly v systému zapojeny nedostatečně, nadto výše jejich úspor a úložek byla nízká. Tento faktický stav ilustroval nefunkčnost systému třetího penzijního pilíře,“ prohlásil Kühn.

Plénum upozornilo, že o změně se debatovalo několik let a diskuze směřovala k tomu, jak posílit funkci třetího penzijního pilíře jako systému dlouhodobého spoření na důchod, nikoli spoření při důchodu. „Účastníci třetího penzijního pilíře tudíž nemohli oprávněně spoléhat na to, že zákonodárce podporu pro účastníky s nárokem na starobní důchod do budoucna nepřehodnotí,“ připomněl Kühn.

Podle Ústavního soudu změna nijak nezasáhla do vlastnického práva účastníků třetího penzijního pilíře.

„Nijak se totiž nedotkla již v minulosti vzniklých nároků na státní příspěvek – ve vztahu k těmto již vzniklým nárokům nesporně platí ústavní ochrana vlastnického práva, ale zamezila jen vzniku nových nároků do budoucna, po uplynutí šesti měsíců od účinnosti nové právní úpravy,“ dodal Kühn s tím, že změna neporušila ústavní zákaz diskriminace a není ani v rozporu s principy směřujícími k ochraně spotřebitele.

Ve sporu šlo konkrétně o státní příspěvek k penzijnímu připojištění a doplňkovému penzijnímu spoření. Stát jej přestal starobním důchodcům vyplácet od loňského července. Ministerstvo financí argumentovalo tím, že účelem příspěvku je motivovat lidi k tvorbě úspor pro důchodový věk. Po přiznání starobního důchodu už příspěvek ztrácí smysl.