Článek
Na to, že spolek, respektive jeho pražská organizace, dluží Praze za pronájem budovy na Smíchově a další služby spojené s jejím užíváním přibližně tři čtvrtě milionu korun a každý měsíc dluh roste, upozornilo Právo již koncem dubna.
Rada města o výpovědi rozhodla jednomyslně. Návrh předložil na popud současné radní pro sociální oblast Mileny Johnové (Praha sobě) její kolega pro majetek Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu), který má pražské pronájmy na starosti.
Chabr včera Právu řekl, že další postup projedná majetková komise a magistrát bude zřejmě dluh vymáhat.
„Nyní připravíme koncepci využití uvolněných prostor. Za sebe říkám, že budu usilovat o to, aby objekt byl dál využíván seniory a aby to využití bylo intenzivnější,“ napsala Právu Johnová. Spolek bude muset dům na pražském Smíchově, který si od magistrátu pronajímá od roku 2015, v rámci měsíční výpovědní lhůty opustit.
„Urážka seniorů“
Předseda pražské organizace Miloslav Mrština Právu řekl, že zatím o výpovědi nemá žádné oficiální informace. „Pokud je to tak, myslím si, že je to urážka pražských seniorů, kterým jestli jim to magistrát před několika lety vytvořil, tak je hodně smutné, že jim to dnes berou. Budeme chtít od primátora vysvětlení, proč tomu tak je,“ uvedl Mrština s tím, že tímto rozhodnutím udělalo vedení města z pražských seniorů prakticky bezdomovce.
Prezident spolku Dryml se o tom odmítl bavit.
Johnová se se zástupci pražských seniorů sešla několikrát a chtěla s nimi najít možnost, jak srovnat jejich dluh, aniž by se to řešilo soudní cestou a spolek by musel dostat výpověď.
Johnová prý navrhla, aby změnili ekonomický model fungování a sehnali si sponzory. Spolek podle ní nedostatečně využíval a zaplňoval prostory. Tyto jinak ovšem, mimo spolek zapovězené prostory, by organizace mohla podnajímat i jiným organizacím a jako neplacený správce tak umořovat dluh.
Spolek to neakceptoval a nelíbí se mu ani cesta shánění sponzorů, a tak došlo až na výpověď. „Spíš než pomoc to považuji jako házení klacků pod nohy. Ti senioři si to tam sami vyšperkovali, celý život pracovali a pak by to měli někomu pronajímat a odpracovávat si dluh, který si neudělali,“ kontroval Mrština.
Příslib dalo minulé vedení města
V domě, který se nachází jen několik desítek metrů od Anděla, má spolek podle posledního dodatku ze září 2017 užívat plochu 809 metrů čtverečních, za kterou má ročně platit zhruba 326 tisíc korun (tj. 27 tisíc měsíčně – pozn. red.), přičemž služby a energie nejsou v této částce započítány. Celkem je to podle Mrštiny měsíčně přibližně 110 tisíc korun.
Podle něj někdejší vedení města v roce 2015 spolku přislíbilo, že bude veškeré náklady na činnost a pronájem hradit.
Buňka funguje téměř výhradně z dotací od magistrátu a to je hlavní důvod nynějších problémů. Přišly poté, co současné vedení Prahy nepřijalo za své příslib předchozího vedení a organizace tak přišla o jediný příjem.
„Minulá vedení magistrátu si byla vědoma, že se jedná o občany Prahy, kterým je osmdesát a více let, proto toto zařízení zřídila a financovala. Radní Johnová od těchto lidí požaduje, aby znovu pracovali, sháněli si sponzory a tím spláceli dluh, který neudělali svou vlastní vinou,“ míní Mrština. Za situaci, v níž spolek je, podle něj může nynější vedení města.
Od uzavření nájemní smlouvy v roce 2015 tak buňka dostala od města dotace zhruba ve výši 6,7 milionu korun, přičemž v současnosti čerpá dvě dotace ve výši 750 a 500 tisíc korun. Další žádosti o dotace magistrát neschválil.