Článek
Stejně jako ve čtvrtek lze předpokládat, že hlavními tématy budou válka na Ukrajině a energetika. Podle premiéra Petra Fialy se však nedá očekávat, že by se politici v pátek nebo v příštích týdnech dohodli na zastropování cen plynu.
Německý kancléř Olaf Scholz, nizozemský premiér Mark Rutte a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Přítomní politici by měli zaujmout společný postoj k nedávnému „referendu“, po němž si Rusko připojilo čtyři ukrajinské oblasti. Pří této příležitosti by země měly také probrat další pomoc a podporu Ukrajině.
Dali jsme dohromady země, které se běžně nesetkávají, chválil Fiala summit
Důležitým tématem druhého dne neformálního summitu členských zemí EU by měla být také situace v energetice a rostoucí ceny energií.
„Česká republika dlouhodobě chtěla, abychom dosáhli oddělení ceny elektřiny od ceny plynu. Návrhy Evropské komise jdou stejným směrem. Nebudu předjímat výsledky pátečního jednání, ale myslím, že celé uvažování o evropské energetické politice se posouvá správným směrem. Stále více zemí, ale i Komise si uvědomují, že se musíme nejenom zbavit závislosti na ruských energetických dodávkách, ale že je potřeba sáhnout i do toho, jak jsou dnes evropské ceny energií utvářeny,“ řekl například ve čtvrtek večer premiér Petr Fiala s tím, že je v zájmu všech, aby bylo přijato celoevropské řešení namísto národních.
Živě: Příchody účastníků neformálního summitu Evropské unieVideo: ČTK
„Za Českou republiku opakovaně říkám, že když to necháme na národních řešeních, budeme mít nevýhodu proti některým zemím jako Německo, a to bychom neměli připustit,“ řekl. „Každé evropské řešení v cenách energií je výhodnější pro všechny členské státy, než když to budeme dělat každý zvlášť,“ doplnil šéf české vlády.
Zároveň stejně jako někteří další unijní politici zkritizoval německý návrh státní pomoci, kdy Berlín chce na zmírnění energetické krize a pomoc firmám a domácnostem uvolnit až 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun).
Čtvrteční příjezd státníků na první jednání širšího formátu evropských zemí, Evropského politického společenství. Vyčkávající premiér Petr Fiala
Podle něj však nelze očekávat, že by se evropští lídři v pátek, ani na řádném říjnovém summitu v Bruselu, shodli na zastropování cen plynu. „Bude to vyžadovat velký čas,“ řekl ve čtvrtek večer novinářům Fiala.
Fiala zároveň řekl, že na prvním dni summitu byl potvrzen příslib Norska a Ázerbájdžánu, které mají významné energetické zdroje, že jsou připraveny podílet se na nové energetické politice EU.
Lídři zemí budou diskutovat rovněž o zajištění dostupné energie pro domácnosti a podniky. Zhodnotit by měli také již přijatá opatření.
Fiala nicméně ve čtvrtek připomněl, že EU našla shodu na kompenzaci vysokých cen elektřiny. Nyní se musí najít dohoda k podpoře velkých firem a průmyslu. „To neřeší jen Česko, žádnému členskému státu se to ještě nepovedlo,“ dodal Fiala s tím, že země narážejí na pravidla hospodářské soutěže.
Heger: Musíme zabezpečit vnější hranice Schengenu
Slovenský premiér Eduard Heger při příchodu před novináře na Pražském hradě v pátek komentoval i přetrvávající hraniční kontroly mezi Českem a Slovenskem kvůli zvýšené nelegální migraci.
„Řešení je na maďarsko-srbských hranicích, nebo lépe řečeno na vnějších hranicích Schengenu,“ řekl Heger s tím, že za otevřené hranice Schengenu jsou Slováci vděční. O nelegální migraci chce znovu jednat s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, který se pátečního neformálního zasedání Evropské rady též účastní.
Podle Hegera je důležité se také zaměřit na řešení energetické krize. „Evropa na prvním místě potřebuje dostatek plynu. Nemůžeme přijmout řešení, které zatrhne dodávky plynu. Protože pokud nebudeme mít žádný plyn, bude jedno, kolik by stál,“ prohlásil Heger, podle nějž lze o konkrétních cenách plynu jednat, jakmile budou zabezpečeny dodávky na zimu a jaro. Evropské státy by měly být vůči sobě podle Hegera solidární.
Zástupci unijní sedmadvacítky se setkali u jednacího stolu už ve čtvrtek, kdy summit započal. Tehdy však společně s nimi u stolu zasedli také zástupci téměř dvacítky neunijních zemí, jako je třeba Turecko, Ázerbájdžán, Gruzie či Moldavsko. Stalo se tak v rámci historicky prvního jednání širšího formátu evropských zemí, tzv. Evropského politického společenství (EPC).
Fiala promluvil k lídrům Evropy: Ukrajina vyhraje, pravda je na její straně
Marinová: Finsko a Švédsko musí do NATO společně
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na čtvrtečním jednání evropských lídrů neskrýval zájem o prohloubení spolupráce s EU. Ožehavou otázkou je ale přístup Finska a Švédska do NATO, který musí všichni členové vojenské aliance schválit, a právě Turecko s tím zprvu nesouhlasilo.
„Finsko má s Tureckem dobré vztahy, jednání o vstupu do NATO pokračují. Nějaké problémy jsou mezi Tureckem a Švédskem. Je ale důležité, aby Finsko a Švédsko vstoupily společně, posílí to bezpečnost v baltském regionu,“ řekla v pátek při příchodu před novináře finská premiérka Sanna Marinová.
Státníci, včetně Fialy či francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, v jehož hlavě se nápad na založení EPC zrodil, si průběh setkání ve čtvrtek večer pochvalovali. Označili jej za užitečný prostor pro neformální diskusi, během níž může také dojít na nečekaná jednání, čímž odkazovali se setkání znepřátelené Arménie a Ázerbájdžánu.
Fiala ve čtvrtek zdůraznil, že tento formát nemá nahradit stávající formáty spolupráce, ale pouze nabídnout další neformální prostor pro diskuse mezi čelnými představiteli států. Země se také dohodly, že se takto budou scházet i nadále, příští setkání se tak uskuteční v moldavském Kišiněvu. Následovat má Španělsko a Velká Británie.
