Druhé kolo bez Babiše? Hilšer s Fischerem k tomu mohou přispět, míní sociologové

Druhé kolo prezidentských voleb podle sociologů proběhne pravděpodobně ve formátu Pavel proti Babišovi, Babiš proti Nerudové nebo Nerudová proti Pavlovi.

Právě k poslední variantě by podle nich mohlo přispět případné odstoupení senátorů Fischera či Hilšera ještě před prvním kolem volby. Podle listopadového průzkumu agentury Ipsos by Fischera chtělo volit 6,4 procenta voličů a Hilšera 4,2 procenta. Kdyby se tento počet rozdělil mezi Nerudovou (25 procent) a Pavla (25,3 procenta), oba by mohli v prvním kole přeskočit Babiše (29,7 procenta) a ve druhém kole si to rozdat spolu.

„Kdyby k tomu došlo, tak by to pravděpodobně posílilo v prvním kole Nerudovou a také asi Pavla. A Babiše spíše omezilo. Bylo by to řešení, ale oni (Hilšer a Fischer – pozn. red.) to pravděpodobně neudělají,“ řekl Novinkám Prudký.

Úvaha má však podle Kosteleckého značná úskalí. „Voliči pana Fischera a Hilšera by pravděpodobně volili někoho jiného než pana Babiše. Ale není to garantované. Také by nemuseli jít v prvním kole volit vůbec, protože by měli pocit, že nemají na výběr, když tam jejich preferovaný kandidát není,“ řekl Novinkám.

„Rozhodně není jisté, že by se všechny hlasy voličů přelily. Stejně jako se v minulých prezidentských volbách nepřelily všechny hlasy voličů pro pány Hilšera, (Michala) Horáčka a Fischera pro pana Jiřího Drahoše,“ dodal Kostelecký.

Každopádně postup do druhého kola nemá podle sociologa jistý ani Babiš. „I když se zdá z výzkumů, že si stojí lépe než Pavel a Nerudová, tak rozdíl není tak velký, aby se nemohl změnit,“ dodal Kostelecký.

Senátoři Fischer s Hilšerem se k odstoupení z voleb nechystají. Hilšer to na konci listopadu odmítl v rozhovoru pro Právo a výzvy označil za nevhodné.

Fischer se v úterý k otázce Novinek postavil podobně razantně. „Volba prezidenta je dvoukolová. Mohou kandidovat všichni, kdo splní zákonné povinnosti. Je to právo každého občana. Tyto povinnosti jsem splnil, stejně jako osm dalších kandidátů, jak uznalo ministerstvo vnitra,“ napsal Novinkám s tím, že přinesl jak podpisy poslanců, tak i senátorů.

„Svobodná politická soutěž je u nás zaručena. Situace, kdy jedni vyzývají druhé k odstoupení z demokratických voleb, mi přijde pokřivená. Nemíním se podílet na tom, že někdo podkopává důvěru v demokracii jen proto, že ho zneklidní poslední volební průzkum,“ dodal.

Šance, že by se Fischer s Hilšerem probojovali do druhého kola prezidentských voleb, je však podle sociologů malá.

Listopadový průzkum agentury Ipsos přisoudil vítězství v prvním kole prezidentské volby Babišovi s 29,7 procenta. Druhý by skončil Pavel s 25,3 procenta a třetí Nerudová s 25 procenty. Fischer by získal 6,4 procenta, Hilšer 4,2 procenta, kandidát SPD Jaroslav Bašta 3,6 procenta voličů, odborový předák Josef Středula 3,1 procenta. Denise Rohanové by hlas dalo 1,5 procenta voličů a Tomáš Zima by získal 1,2 procenta hlasů.

Podobná čísla přisoudil kandidátům také listopadový průzkum společnosti Data Collect a Kantar CZ (Babiš 27, Pavel 26,5 a Nerudová 23,5 procenta).

„Rozdíl mezi těmi třemi favority a ostatními je dost veliký. Sice je veřejné mínění často proměnlivé, takže se může něco udát, ale spíš bych si tipnul, že se může pozice některého z kandidátů prudce zhoršit, než že by se prudce zlepšila. Alespoň tomu nic nenasvědčuje,“ komentoval průzkumy pro Novinky Kostelecký.

Stejný názor má i Prudký. „Distance mezi prvními třemi kandidáty a ostatními je příliš velká,“ řekl Novinkám. „Myslím, že nedojde k žádným velkým změnám a ti tři zůstanou v čele,“ dodal.

Co udělají zklamaní voliči?

Otazníky visí nad tím, jak se zachovají voliči, jejichž kandidát nepostoupí do druhého kola. Podle Prudkého by většina voličů Nerudové volila v případě nutnosti ve druhém kole Pavla proti Babišovi a naopak, většina Pavlových voličů Nerudovou.

„Pozice Babiše je tak zřetelná a tak rozdělující, že těžko by došlo k tomu, že by voliči Pavla či Nerudové podpořili ve druhém kole jeho,“ řekl Novinkám.

Kostelecký upozorňuje, že se může stát, že řada voličů zůstane po prvním kole doma, pokud nepostoupí „jejich“ kandidát. Soudí tak zejména po zkušenostech z minulých prezidentských voleb, v nichž také současný senátor Jiří Drahoš neposbíral voliče kandidátů Michala Horáčka, Pavla Fischera nebo Marka Hilšera a prohrál proti Miloši Zemanovi v poměru 48,63 ku 51,36 procenta hlasů.

„Miloš Zeman získal ve druhém kole lidi, kteří předtím nebyli volit. Ve druhém kole se zvýšila volební účast a většina lidí, kteří přišli jen na druhé kolo, volila Miloše Zemana,“ řekl Novinkám Kostelecký.

Něco takového se může podle sociologa opakovat. Voliče by mohla zaktivovat před druhým kolem volby třeba nějaká negativní kampaň. „Myslím, že budeme svědky dramatické negativní kampaně všeho typu,“ uzavřel.

První kolo prezidentských voleb se koná 13. a 14. ledna, druhé kolo o dva týdny později.