Druhá vlna covidu už zeleninu nezdraží

Teď je tu druhá vlna nákazy, ale situace se naštěstí neopakuje. Na rozdíl od března, kdy na pultech byly převážně vitaminy z dovozu, totiž v současnosti probíhá sklizeň zeleniny z domácích polí, a nabídka je tak dostatečná.

Spotřebitelské ceny některých druhů zeleniny, jako třeba rajčat, okurek, paprik nebo zmíněného květáku, sice zůstávají stále poměrně vysoké, ale základní druhy jako cibule, mrkev, zelí, kedlubny, ředkvičky a také brambory jsou k mání většinou za běžné ceny.

Agrokomplex Ohře v Bohušovicích nad Ohří patří s pěstební plochou 750 hektarů k největším pěstitelům zeleniny v ČR. Pěstuje ji jak pro přímý konzum, tak pro průmyslové zpracování. Jeho ředitel Jaroslav Zeman řadu let vedl i Zelinářskou unii Čech a Moravy. Kladně hodnotí to, že po jaru plném nejistot se podařilo situaci stabilizovat a úroda se sklidí. „U nás na severu je situace proti zbytku republiky odlišná v tom, že tu máme další suchý rok. Nemít zeleninu pod závlahami, už bychom od ní dávno museli odejít,“ uvedl pro Právo.

Sklizeň jarní zeleniny, špenátu a hrášku vyšla pěstitelům z Litoměřicka podle Zemana slušně, většinu této produkce odebírají zpracovatelské firmy, například Hamé či mrazírny. Horší už to je s květákem a se zelím. „Sklizeň květáku ze 22 hektarů v těchto dnech končíme, spokojeni ale nejsme. Květák je velmi citlivý na výkyvy počasí. S tím, jak můžeme stále méně používat chemické postřiky, se přemnožili škůdci, letos hlavně molice. Také u zelí čekáme nižší výnos a katastrofa je to i cenově,“ poznamenal Zeman. Za kilogram hlávkového zelí pěstitelé aktuálně dostávají 4 až 5 korun, za květák pak 15 až 17 korun. „Když potom přijdu do obchodu a koukám na cenovky, nestačím se divit,“ posteskl si.

Vysoké marže obchodníků jsou podle pěstitelů jednou z hlavních příčin toho, proč se nedaří zvyšovat odbyt domácí produkce a ani míru soběstačnosti ČR v zelenině. Další je pak to, že zákazníci požadují kompletní sortiment po celý rok, což z tuzemských zdrojů zajistit nelze.

Jedním z druhů, kde se českým pěstitelům v poslední době začíná dařit, jsou rajčata. Miliony korun byly s využitím evropských peněz investovány do výstavby skleníků a fóliovníků. V nich jsou moderní pěstební technologie řízeny počítači. Domácí produkce všech druhů rajčat, včetně oválných, cherry či koktejlových, tak rychle roste.

Na rajčata a saláty se specializuje také farma Ráječek u Brna. Rajčata tu pěstují hydroponicky ve fóliovnících, saláty pomáhá okopávat s velkou přesností robot. „Letošní sezonu už nějak přečkáme, ale zažili jsme lepší,“ zhodnotil vývoj majitel farmy Josef Sklenář. Vedle potíží s brigádníky zdejší hospodáře asi nejvíc postihly zavřené gastroprovozy.

Farma ročně produkuje 500 tun rajčat (to je například milion 500gramových balení – pozn. red.), vysazuje pět milionů salátů různých druhů. „Brněnské restaurace i závodní jídelny byly na jaře zavřené, Praha je pro nás mrtvé město dodnes,“ řekl Právu Sklenář.

Farma dodává hlavně do velkých řetězců. V době první vlny koronaviru otevřela také vlastní farmářskou prodejnu, o kterou se stará syn majitele. Lidé z Brna a okolí sem rychle našli cestu a v současnosti podle majitele zajišťuje více než 10 procent firemních prodejů.

Ceny rajčat pěstitelé mohou podle Sklenáře ovlivnit jen v malé míře. Obchoduje se s nimi napříč Evropou, ceny jsou určovány mimo ČR. „V Holandsku byla letos nadúroda a i řetězce nás tlačí akcemi s cenami dolů. A že zákazníkům připadají ceny rajčat v obchodech vysoké? Tak to nám někdy také,“ dodal.

V návaznosti na tato zjištění jsme se vypravili do jednoho z pražských supermarketů. Vybrali jsme si řetězec Billa. Ten je znám dobrou spoluprací se zemědělci, dává prostor i regionálním dodavatelům a zakládá si na čerstvosti zboží. Cenová úroveň v něm je v porovnání s jinými řetězci poněkud vyšší.