Hlavní obsah

Drůbežárna, kterou loni zdecimovala ptačí chřipka, už zase naplno funguje

Brod nad Tichou

Drůbežárna v Brodu nad Tichou na Tachovsku, kde se koncem loňského roku objevilo největší ohnisko ptačí chřipky v ČR, opět naplno funguje. Ve třech halách se aktuálně nachází zhruba 780 tisíc slepic. Denně snášejí přibližně 740 tisíc vajec, které v drtivé většině putují do tuzemských supermarketů.

Foto: HZS Plzeňského kraje

Hasiči pomáhali v drůbežárně v Brodu nad Tichou, kde veterináři utratili zhruba 750 tisíc slepic

Článek

Jednatel firmy Česká drůbež Zdeněk Pašek hodnotí uplynulé období jako vůbec nejhorší ve svém profesním životě. „Byla to katastrofa. Něco takového jsem předtím nezažil,“ řekl Právu.

Veterináři totiž museli kvůli nákaze utratit celý chov v Brodu nad Tichou. Šlo o přibližně 750 tisíc kusů, což bylo asi 15 procent nosnic ze zemědělských chovů v ČR. Zaměstnanci likvidovali také sedm milionů vajec, veškeré krmivo i podestýlku. „Naštěstí už máme nové slepice umístěné v halách a jedeme naplno,“ oddechl si Pašek.

Provoz nabíhal postupně. Rozjezdu předcházela opakovaná dezinfekce a čištění veškerých prostor. „Začátkem dubna jsme naskladnili zkušební slepice. Veterináři jim vzali vzorky a řekli, že je vše v pořádku. Pak jsme zaplnili první halu, v červnu druhou,“ nastínil jednatel.

Náročné jako požár v Hřensku. Hasiči pomáhají s utracením obřího chovu slepic s ptačí chřipkou

Ekonomika

Protože v té době neměli vlastní nosnice, koupili je v Holandsku. „Určitě to vyšlo dráž, než kdybychom si je odchovali. Ale na konci srpna už se nám to podařilo. Odchov trvá čtyři a půl měsíce,“ nastínil Pašek.

Zdroj chřipky nezjistili

Dodnes netuší, jak se nákaza dovnitř dostala. Nevědí to ani veterináři. Informaci potvrdil zástupce ředitele Státní veterinární správy Plzeňského kraje Richard Bílý. „Přímý zdroj zavlečení ptačí chřipky do drůbežárny se nám nepodařilo zjistit. Ale virus geneticky odpovídal tomu, který se šířil v okolí,“ řekl Bílý.

Způsobené škody zatím nejsou kompletně spočítané. „Stát už firmě vyplatil přes sto padesát milionů korun. Částka pokryla náklady za utracení zvířat a likvidaci vajec,“ vysvětlil zástupce ředitele. Doplnil, že zbývají peníze za čištění prostor, dezinfekci a ušlý zisk. „Suma může být ještě jednou taková,“ odhadoval.

Aby se situace neopakovala, zavedli v Brodu další bezpečnostní opatření. Kolem retenční nádrže dali plot a také ji zasíťovali, aby se k ní nedostali vodní ptáci. „Nad ventilátory jsme umístili stříšky, aby do nich náhodou nespadl trus. Máme další hygienickou smyčku. Zaměstnanci už nechodí z patra do patra přes venkovní schodiště, ale pouze vnitřní, které jsme vybudovali,“ vyjmenoval.

V halách pracuje 10 lidí, dalších 12 až 13 v třídírně vajec. Přibyla k nim nová posila. „Je pouze venku. Hlídá místo, když třeba přivezou krmení, nakládají trus a podobně, aby se dovnitř nikdo nedostal,“ sdělil Pašek.

Za hromadným úhynem racků je nový genotyp ptačí chřipky

Domácí

Výběr článků

Načítám