Článek
„Bude se jednat o dobrovolnou dohodu, která jasně vymezí investice firem do ekologie v tomto regionu, která bude jasným veřejným závazkem ke zlepšení stavu ovzduší v kraji,“ uvedl ministr životního prostředí Pavel Drobil (ODS) po jednání s osmi největšími znečišťovateli ovzduší na severu Moravy a ve Slezsku.
Dodal, že s představiteli osmi firem, které byly na schůzce zastoupeny, se na takovém plánu dohodl. „Bude uzavřeno osm dobrovolných dohod, které, jak doufám, povedou ke znatelnému zlepšení stavu ovzduší.“
Obsahem budou muset smlouvu naplnit znečišťovatelé.
Co bude přesně předmětem dobrovolných dohod, není zatím zřejmé. „Je evidentní, že dohoda musí být nad rámec toho, co říkají zákony, a nad rámec toho, co nabízíme v rámci výzvy,“ upozornil ministr a dodal, že MŽP rozešle do konce týdne jednotlivým společnostem představu, jak by měla dohoda vypadat.
„Obsahem ji budou muset naplnit oni. Potom budou na pořadu jednání mezi mnou a představiteli jednotlivých firem,“ popsal s tím, že dohody by s „osmičkou“ rád podepsal ještě letos. Zda MŽP v budoucnu bude uzavírat obdobné dohody i s dalšími firmami z kraje, ministr zatím neví. „Takovou dohodu nám ale může nabídnout kdokoliv, iniciativa nemusí vycházet pouze od nás,“ poznamenal.
Firmu k dodržení slibu přinutíme, myslí si Drobil
Drobil se neobává, že by znečišťovatelé vlivem toho, že nic podobného nenařizuje zákon ani evropské normy, od slibu odstoupili. „Jsem dalek toho, abych kohokoliv podezříval z toho, že by něco slíbil a pak tomu nechtěl dostát,“ prohlásil. A kdyby se to stalo, bude prý stát, potažmo MŽP, mít nástroje, jak firmu k dodržení slibu „přinutit“. „Věřím ale, že jsme se shodli na tom, aby k takové dohodě v našem vlastním zájmu došlo, a očekávám vzájemné férové jednání.“
Drobil také řekl, že chce nabídnout cestovní mapu, jak se v tomto regionu dostat k lepšímu a čistějšímu ovzduší. Kromě dobrovolných dohod by k tomu měla pomoci i chystaná novela zákona o ovzduší, zefektivnění procesů EIA, zavedení nízkoemisních zón, nezpoplatnění placených komunikací v době smogu či Operační program Životní prostředí, z něhož mohou města, obce, vysoké školy, neziskové organizace i průmyslové podniky z Moravskoslezského kraje vyčerpat z EU na ekologické projekty čtyři miliardy korun.