DPP řeší, jak se zbavit nevýhodné smlouvy

Kauza obrazovek, které DPP nakoupil za dvojnásobnou cenu v porovnání s výrobky pořízenými jinou městskou společností ROPID, poukázala na širší problém veřejných IT zakázek v české státní správě a jejich závislosti na jediném dodavateli.

„Problematika je dědictví historické nevýhodné smlouvy z roku 2004 a je potřeba odstranit vendor lock-in. Aktuálně se na DPP zpracovává právní a ekonomické posouzení, jakým způsobem se od této staré smlouvy co nejlépe oprostit,“ sdělil Právu radní pro dopravu a předseda dozorčí rady DPP Scheinherr.

Termín vendor lock-in je označení pro situaci, kdy se státní či městské firmy dostávají do stavu, kdy je dodavatelé IT zakázek de facto uzamykají do svých systémů. Vlastní třeba data, která jim dávají moc nad jejich dalším rozvojem, což může zakázky i násobně prodražovat.

Právní analýzu chce dopravní podnik zpracovat poté, co nakoupil obrazovky na zobrazování infosystému od společnosti Xanthus bez výběrového řízení za téměř dvojnásobnou cenu, než za jakou nakupuje obdobné obrazovky a služby jiná městská společnost ROPID. V reakci na to vyzval pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) k rezignaci šéfa dopravního podniku Petra Witowského. Ten to odmítl.

„Celou záležitost s informačními panely považuji za uměle vykonstruovanou kauzu, do které byli zavlečeni jak pan náměstek pro dopravu, tak i pan primátor. Dva typy informačních panelů s rozdílnou výbavou nelze srovnávat pouze na základě ceny jako jediného parametru,“ řekl Witowský v úterý Novinkám.

Prověřit uzavírané smlouvy v dopravním podniku by měly podle pražské radní Hany Kordové Marvanové (ODS) audity, jejichž výsledky by měly být známy příští rok. Všechno však podle ní zdržely prodlevy při jejich zadávání.

„To zapříčinila nesoučinnost a nedostatečná kooperace dopravního podniku. Nepodepsal smlouvu o součinnosti s Prahou, nedodal potřebné podklady. Dopravní podnik za současného vedení nemá žádný velký zájem, aby bylo zauditováno, jaké jsou tam nepravosti,“ uvedla Marvanová. To Witowský opět odmítl s tím, že auditům nijak nebránil.

Podle studie společnosti DatLab je v Česku přes 360 státních institucí, které musejí odebírat služby pouze od jediného dodavatele. Jen v oblasti veřejných zakázek v IT sektoru jde celkem o 8,5 miliardy korun ročně, zhruba 53 % všech zakázek.

„Nejhorší vendor lock-iny jsou takové, kdy zadavatel ani není schopen přesně popsat, jakou službu dostává, ale perspektivně by chtěl službu od nějakého jiného. Instituce si musí uvědomit, kolik je to stojí, aby měly politickou motivaci s tím něco dělat. Je to rizikové a složité, úředník to nerozhodne,“ uvedl Jiří Skuhrovec, datový analytik společnosti DatLab.

Podle Jakuba Černého, analytika protikorupční platformy Rekonstrukce státu, toto uzamčení nemusí být ve všech případech něčím špatným a někdy se mu ani nejde vyhnout, ale státní správa musí mít připraveny mechanismy, jak se z něho dostat, popřípadě mít připravenou takovou možnost. To se dnes neděje.

„Základní riziko je takové, že stát vynakládá obrovské prostředky zbytečně a neefektivně. Nemá v rámci něj přímý přístup k datům nebo neví, jak celý systém funguje, a tím pádem ho nemůže přenastavit. Cokoli potřebuje, si musí zaplatit u dodavatele. Je tak závislý na systému, který draze platí,“ popsal Černý.

Státní správa se do tohoto problému dostává z několika příčin, jednou z nich je chybějící kompetence u odborných zaměstnanců, kteří by se v IT zakázkách vyznali.

„Do závažných vendor-locků s miliardovými závazky se typicky dostáváme u velkých projektů. Je to z důvodu, že příslušní odborníci na úřadech příliš často nejsou. Je potřebné mít hodně kvalitní tým –⁠ pracovníky, kteří umějí tyto zakázky zadávat, právníky a odborníky pro komunikaci s IT experty firem,“ doplnil Černý.

Změnit by to mohl návrh nového zákona, který umožní zřízení Digitální a informační agentury (DIA). Principy by měla více sdružit a pomáhat jednotlivým resortům, aby IT experti nemuseli nutně pracovat jenom na jednom konkrétním úřadu, ale s drahými a komplexními zakázkami by pomáhali státním institucím plošně.

Smlouvu, které se dopravní podnik chce zbavit, uzavřel se společností Xanthus v roce 2004. Jak před lety zjistila Česká televize, programátoři zaměstnaní v DPP vynášeli interní informace, na jejichž základě mohl vzniknout nový počítačový systém, náchodské firmě Aremic. Tu téhož roku prodal tehdejší majitel právě společnosti Xanthus za 37 milionů korun.

Xanthus o rok později vytvořil a začal spravovat dopravnímu podniku na míru šitý software pro řízení autobusové a tramvajové dopravy.

Interní audit DPP z roku 2012 následně ukázal, že se dopravce touto vazbou ocitl v pasti a bez firmy se neobejde. O čtyři roky později kvůli tomu udělil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) dopravnímu podniku pokutu 600 tisíc korun.

Podle bývalého člena dozorčí rady Michala Štěpána (Piráti) chtěl DPP před třemi lety vypsat výběrové řízení na nového dodavatele, to však narazilo na nevoli bývalého ekonomického náměstka Mateje Augustína, momentálně obviněného v kauze Dozimetr, který pozici obsadil v prosinci 2019.

„Společnost Xanthus provozuje systémy, které by dopravní podnik měl provozovat vlastními silami. Dokonce byla vypsána zakázka na přesoutěžení dispečerského systému, ale po příchodu pana Mateje Augustína byla zrušena a pokračuje firma Xanthus. Je to spolupráce bez výběrového řízení, podle toho vypadá finanční efektivita,“ uvedl Štěpán.