Dovolte nám lysohlávky, mohou lidem pomoci, tlačí lékaři

„Okolo těchto látek panuje určité stigma, ale u léčebného použití nejde o žádné rozvolnění, které by se týkalo rekreačního užívání. Navrhované podmínky byly velmi přísné, k podávání látky by docházelo jen v lékařských zařízeních a pouze z rukou zdravotníka,“ řekla Novinkám Jana Michailidu, expertka na závislosti, která se jako host pravidelně účastní jednání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí.

„Podle mých informací ještě v tomto období k předložení dojde,“ dodala Michailidu, která je členkou Pirátů.

Poslanci se neúspěšně pokusili protlačit léčebné používání psilocybinu do zákona o návykových látkách už na jaře. Pozměňovací návrh podali poslanci Jan Bureš (ODS), Petr Gazdík (STAN), Ivan Bartoš (Piráti) a Ondřej Kolář (TOP 09).

Proti se ale postavily kluby ANO, KDU-ČSL, SPD i TOP 09. Z většiny návrh nepodpořili ani Starostové, byť se část zdržela. Jediní pro byli Piráti a někteří poslanci z ODS.

Pomoci by léčba touto látkou původem z lysohlávek mohla pacientům s depresí, kterých v posledních letech přibývá. Efekt je podle psychiatra Jiřího Horáčka slibný, v Národním ústavu duševního zdraví zkoumají už několik měsíců účinky psilocybinu a ketaminu na depresi u onkologických pacientů.

„Dnešní standardní léčba zabere přibližně za měsíc až za dva, proto je nutné hledat takzvaně rychlá antidepresiva, která fungují dříve. A vypadá to, že to psilocybin splňuje,“ vysvětlil Horáček.

Dlouhodobější je i efekt léčby. „Antidepresivní účinek psilocybinu přetrvá dva až tři měsíce po jednorázovém užití, zatímco antidepresiva se obvykle berou každý den,“ zdůraznil. Alternativou by mohla látka být i pro depresivní pacienty, kterým už dostupná léčba nezabírá.

„Na základě vědeckých studií po celém světě se sbírají důkazy o tom, zda psilocybin skutečně léčí, a na změně jeho klasifikace se už pracuje na úrovni Evropské unie,“ uvedl Horáček.

Odborníci aktuálně hledají cesty, jak k pacientům psilocybin dostat, komplikují to i mezinárodní úmluvy. Aktuálně je na seznamu zakázaných látek, což znemožňuje jeho využití při léčbě. Řešením by mohl být vznik zvláštní kategorie psilocybinu pro léčebné použití, podobně jako u konopí.

„Tuto kategorii můžeme zapsat na jiný seznam než psilocybin, což by umožnilo jeho legální využití,“ domnívá se právnička Tereza Dleštíková.

Lékaři a experti na závislosti rozvolnění zákazu obhajují i tím, že je psilocybin bezpečný. Za letošek eviduje Toxikologické informační středisko 21 případů intoxikace nebo podezření na ni, a to hlavně u mužů mezi 15 a 30 lety.

„Akutně je psilocybin relativně málo toxický, většina konzultovaných příznaků zahrnovala: neklid, závratě, halucinace, úzkost a zažívací potíže. U dvou se objevila krátkodobá porucha vědomí, ale vyloženě závažný případ jsme nekonzultovali,“ řekla redakci vedoucí střediska Kateřina Kotíková.

„Psilocybin byl spolu s dalšími psychedeliky podezříván, že způsobuje závislost, což už dnes víme, že není pravda. Naopak se ukazuje, že mohou závislosti léčit,“ doplnil Horáček. Působit podle předního českého psychiatra může i na úzkostné poruchy nebo některé typy bolestí hlavy.