Dotykové obrazovky a kouřové efekty: V Pardubicích vzniká unikátní muzeum totalit

Výstava se nachází v podzemních prostorách Machoňovy pasáže v Pardubicích. U vstupu každý z návštěvníků dostane tablet. Ten sleduje jeho pohyb expozicí a postupně navádí k jednotlivým výstavním systémům. U každého z nich musí návštěvník naskenovat speciální kód, aby dal exponátu signál, že projekce může být spuštěna.

„Představte si, že vstoupíte do kulatého výstavního systému, vlezete si dovnitř a kolem vás budou díky promítání procházet vojska. Budete se cítit jako uprostřed toho děje. Chceme vtáhnout návštěvníka do těch událostí, aby se ho dějiny začaly skutečně týkat,“ líčí Tomáš Heller, ředitel pobočky Paměti národa Východní Čechy.

Muzeum totalit dále nabídne například dotykové obrazovky, speciální promítací komory nebo soukromá kina. Nechybí ani interaktivní prvky. „Návštěvník není pasivním příjemce informací, ale je v určité pozici badatele a objevitele,“ podotýká Mikuláš Kroupa, zakladatel Paměti národa a ředitel neziskové organizace Post Bellum, která Institut Paměti národa zřizuje.

„Je to pro všechny věkové kategorie. Díky moderní formě dokážeme zaujmout tu nejmladší generaci. Ale máme za sebou několik testování a mohu s klidným srdcem říct, že i lidé důchodového věku se ve výstavě dokážou velmi dobře orientovat,“ říká Tomáš Heller.

Jednotlivé exponáty propojuje příběh pamětníka, kterého si návštěvník na začátku výstavy sám vybere. Vyprávění konkrétního příběhu zasazeného do historického kontextu v průběhu výstavy zaznívá ze sluchátek.

„Naším cílem není návštěvníky zavalit informacemi o historii a desítkami, možná stovkami příběhů. Jde nám o to, aby odešel s jedním konkrétním pamětnickým příběhem, na jehož pozadí se mu zobrazí 20. století v různých úhlech pohledu,“ vysvětluje Mikuláš Kroupa.

Na začátek budou mít návštěvníci na výběr ze dvou pamětníků, postupně možnosti budou přibývat. První pamětnicí je Jaryna Mlchová, která už ve svých 19 letech velmi aktivně pomáhala v odboji a posílala balíčky vězňům do koncentračních táborů. Druhým pamětníkem je známý válečný veterán Tomáš Sedláček.

Muzeum má zachycovat dějiny 20. století. Aktuálně je tématem expozice druhá světová válka, postupně by ji ale měla doplnit i další významná období. Tím, že výstava funguje na digitální bázi, bude možné ji pravidelně obměňovat. V pondělí tak návštěvníci budou moci přijít například na 60. léta, v úterý zase na sametovou revoluci.

„Máme připravené zajímavé a bohaté programy pro školy, připravujeme také programy pro seniory. Věřím, že se náš institut stane místem setkávání, nikoli strnulým vitrínovým muzeem,“ uvádí Mikuláš Kroupa.

V následujících letech plánuje Paměť národa otevření několika dalších podobných institutů, například v Brně a Olomouci. „Náš plán je v budoucích deseti letech takovouto stálou expozici, která vypráví příběhy, otevřít v každém krajském městě,“ řekl Kroupa.