Hlavní obsah

Dostupné konopí by podle ekonomů přineslo miliardy a omezilo černý trh

Kdyby stát kontroloval obchody s marihuanou, získal by do rozpočtu miliardy korun ročně a zároveň by se zmenšil černý trh. Lépe by se také dařilo ochránit děti před snadným přístupem k této lehké droze. K takovým výsledkům dospěla ekonomická analýza Fakulty podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze, kterou vypracovala pro Úřad vlády.

Foto: archiv FNUSA

Pěstírna léčebného konopí brněnské Fakultní nemocnice u svaté Anny

Článek

Výsledky analýzy potvrzují závěry protidrogových odborníků a adiktologů. Nesouhlasí s nimi ale protidrogová policie nebo politici z KDU-ČSL.

„Pokud budou mít lidé legální možnost na regulovaném trhu získat konopí, nebudou mít důvod ho shánět na černém trhu. Mohlo by to potěšit i policisty, protože dojde k největšímu odklonu od černých praktik,“ uvedl jeden z autorů analýzy Patrik Sieber.

Vláda si analýzu objednala proto, že bude posuzovat návrh zákona, který připravil tým bývalého vládního koordinátora Jindřicha Vobořila. Ten počítá se třemi variantami - nejširší verze chce zavést regulovaný trh, samopěstování a konopné kluby. Druhá možnost počítá s pěstováním pro vlastní potřebu a sdílením výpěstků v klubech. Poslední možností, která má šanci projít parlamentem, je samopěstování až tří rostlin.

„Závěry jsou velmi jednoduché. Všechny hodnocené varianty se jeví jako společensky i finančně pro veřejné rozpočty přínosnější než zachování statu quo,“ poznamenal Sieber. V případě regulovaného trhu by byly roční benefity okolo 5,5 miliardy, z toho by byla přes čtyři miliardy korun spotřební daň. U samopěstování nebo klubů by se společenský přínos rovnal 1,2 respektive 1,5 miliardě korun ročně.

Vypěstovat si tři kytky konopí bude legální, navrhlo ministerstvo

Domácí

Podle jeho kolegy z VŠE Tomáše Ryšky se v Česku spotřebuje ročně okolo padesáti tun konopí a nelze předpokládat, že by došlo k výraznému zvýšení spotřeby, pokud by bylo konopí dostupné ve specializovaných obchodech. „Regulovaný trh je také jedinou variantou, která dokáže ochránit děti,“ poznamenal Ryška.

Dodal, že by se situace přiblížila Skandinávii, kde jsou přísně kontrolované obchody s alkoholem, a kde je tudíž zkušenost mladistvých daleko menší než u nás. Podobně mluví i Vobořil. „To samé je v Kanadě. Tam distribuci dostali prodejci alkoholu, kteří jsou naučení neprodávat dětem,“ uvedl Vobořil.

Jejich názory nesdílí šéf policejní protidrogové centrály Jakub Frydrych. Podle něj policie sleduje země, které vykročily k legalizaci, a zkoumá, jak to omezilo černý trh a ochránilo mladistvé. „A v těchto dvou aspektech nenacházím dostatek důkazů, abych v konstituci konopného trhu pro dospělé jako další legální industrie viděl benefit pro společnost,“ řekl Novinkám Frydrych.

Skeptický je i místopředseda Sněmovny a lidovců Jan Bartošek. Podle něj je finanční přínos do státní kasy přeceňovaný, a naopak se podceňuje, že legalizace konopí zatíží zdravotní systém. „V Kanadě například vzrostl počet dopravních nehod pod vlivem omamných látek, více mladistvých začalo užívat drogy, prudce přibylo hospitalizací kvůli drogám a také se zvýšil počet uživatelů,“ řekl Novinkám Bartošek. Dodal, že bude ale hlasovat pro návrh, který už nebude kriminalizovat lidi, kteří si doma vypěstují pár rostlin.

U konopí česká justice zdivočela. Pěstitele trestá často přísněji než vrahy, stěžují si experti

Domácí

Výběr článků

Načítám