Dostupné bydlení jako továrna na předvolební sliby. Skutek však zatím spíše utek

Diskuse v parlamentu, v médiích, předvolební sliby nebo programová prohlášení. V průběhu dekád se toho o dostupném bydlení už napovídalo opravdu mnoho a mezitím vzrostly ceny bytů zejména ve větších městech nad reálné finanční možnosti velké části populace.

Jeden metr čtvereční bytu stál na konci minulého roku v celorepublikovém průměru téměř 101 tisíc korun, o deset let dříve to bylo 20 tisíc korun, vyplývá z údajů Českého statistického úřadu.

Naposledy přišla s dalším plánem, jak zvýšit počet bytů, které si mohou dovolit mladí i staří, v týdnu vláda Petra Fialy (ODS), a to necelé tři čtvrtě roku před koncem svého mandátu. Na podporu projektů dostupného bydlení má jít 5,1 miliardy korun, slíbil na tiskové konferenci premiér spolu s ministrem pro místní rozvoj Petrem Kulhánkem (STAN).

Už v říjnu 2001 tehdejší ministr práce Vladimír Špidla (SOCDEM) prosadil zákon o plošných přídavcích na děti. „Pokud by ale vláda chtěla skutečně pomocí mladým rodinám s dětmi, starala by se o dostupné bydlení,“ kritizoval tehdy v poslanecké sněmovně lidovecký poslanec Josef Janeček.

V listopadu téhož roku pak ve svém posudku, který se týkal dlouhodobé nezaměstnanosti, kritizovala Česko i Evropská komise. „Růst dlouhodobé nezaměstnanosti pokračuje nyní několik let. Úsilí úřadů zlepšit flexibilitu na trhu práce nebylo schopno dosud obrátit tento nepříznivý vývoj. Mobilitu (pracovní síly - pozn. red.) obzvláště brzdil nedostatek dostupného bydlení,“ stálo mimo jiné ve vysvědčení z Bruselu pro Českou republiku, která tehdy byla kandidátskou zemí a do EU vstoupila až v květnu 2004.

V únoru 2013 pak podle ministerstva práce a sociálních věcí „nastala doba“, kdy začalo být problém s dostupností a udržitelností dostupného bydlení nutné řešit. Tehdy potřeba souvisela i s novým občanským zákoníkem, který začal platit v lednu 2014. Ten byl mimo jiné definitivní tečkou za již dříve zrušenou regulaci nájemného a úřad se chtěl připravit na rostoucí počet osob v bytové nouzi.

Později se ukázalo, že v krátkodobém časovém úseku sice nové právní prostředí nájemné zdražilo, dlouhodobě ale růst cen ovlivňuje spíše kombinace dalších ekonomických faktorů, které většinou jdou proti dostupnosti bydlení.

Proto stejné téma rezonovalo i během kampaně pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2017. „V Moravskoslezském kraji chybí dostupné bydlení pro seniory a mladé rodiny, populace stárne. Těmto skupinám je proto nutné nabídnout bydlení, na nějž jim budou stačit finance. Řešením je nízkonákladové bydlení, systém půjček pro mladé a pro obce možnost získat dotace ze Státního fondu rozvoje bydlení na rekonstrukce či výstavbu bytů,“ uvedla například tehdejší lidovecká poslankyně Pavla Golasowská.

V dubnu 2019 se Státní fond rozvoje bydlení přejmenoval na Státní fond podpory investic - šlo o další jasný signál, že řešení vedoucí k dostupnějšímu bydlení vede primárně přes státní investice.

„Musíme se připravit na to, že tu evropské zdroje nebudou navždy. Proto tu bude Státní fond podpory investic, který by měl pomoci regionům a obcím. Vznikne transformací Státního fondu rozvoje bydlení. Bydlení je totiž obrovským tématem regionálního rozvoje,“ uvedla v souvislosti s tím tehdejší ministryně pro místní rozvoj a současná europoslankyně Klára Dostálová (ANO).

Na ni se odkazovala tisková zpráva úřadu, jež připomínala, že uvedený fond měl tehdy k dispozici šest miliard korun a do budoucna by měl hospodařit každý rok s deseti až dvanácti miliardami korun. K loňskému říjnu měl fond k dispozici, jak připomněl web dotaceeu.cz, miliard sedm.

Do programového prohlášení přidala dostupné bydlení také Babišova vláda v lednu 2018. „Doplňovali jsme sociální bydlení a dostupné bydlení pro problémové skupiny, jako jsou senioři, matky samoživitelky a tak dále,“ upřesnila tehdy ministryně Dostálová. Ta byla v Babišově kabinetu až do konce jeho působení v prosinci 2021.

Například v březnu 2019 zaslala svému premiérovi dopis, v němž hodnotila tehdy své více než roční působení na ministerstvu. Uvedla v něm, že její úřad lidem pomáhá mimo jiné tím, že mladým lidem poskytuje zvýhodněné půjčky na vlastní bydlení. Pro rok 2019 měla být k tomuto účelu vyčleněna jedna miliarda korun.

„Zvýhodněné půjčky pro mladé považuji za fíkový list, který měl zakrýt fakt, že stát není schopen pro řešení dostupného bydlení reálně nic jiného v krátké době udělat. Miliarda korun tvoří jen zlomek úvěrů na bydlení. Výrazně větší efekt by pro mladé by mělo snížení daně z převodu, kterou aktuálně platí kupující, případně uvolnění přehnaně přísných podmínek pro poskytování hypoték ze strany ČNB formou nové legislativy,“ kritizoval tehdy nabízenou pomoc Jiří Paták ze společnosti Chytrý Honza. Takzvaná daň z nabytí nemovitých věcí zmizela z české daňové soustavy v září 2020.

Od prosince 2021 byl v tehdy jmenované vládě Petra Fialy (ODS) ministrem pro místní rozvoj, který převzal i agendu dostupného bydlení, Ivan Bartoš (Piráti), jenž zastával tuto funkci do loňského září. Ještě loni v červenci se na svém webu Piráti chlubili, že jejich sedmimiliardový plán na podporu dostupného bydlení dostal zelenou.

„Díky programu vznikne navíc až 5000 bytů. V majetku obcí jich je v tuto chvíli minimum. Nové byty pomůžou hlavně mladým rodinám, ale i seniorům a lidem s běžnými příjmy,“ komentoval tehdy úspěch Bartoš.

Ještě v září 2021 představila svůj plán na dostupné bydlení také koalice Spolu. S ním souviselo desatero, jež slibovalo mimo jiné typové projekty zdarma pro obce či snížení DPH na nové byty, které platí od ledna 2024. To ale podle odborníků spíše kompenzuje jejich další zdražování.

A nabídku typových projektů bytových domů pro obce a města, které mají podle Spolu zkrátit přípravu výstavby z jedenácti let na pouhých 12 měsíců, zatím ministerstvo pro místní rozvoj stále připravuje. Teprve letos v březnu úřad chystá jejich veřejné představení na brněnském výstavišti.

„Ministerstvo pro místní rozvoj ale také podpořilo přípravu dalších bytových projektů samospráv více než půl miliardou z Národního plánu obnovy. Obce mohou z těchto prostředků financovat hlavně pořízení projektové dokumentace, přípravu smluv s partnery ze soukromého sektoru nebo pořádání architektonických soutěží,“ vysvětluje Petr Waleczko z odboru komunikace na MMR.

„Je opravdu dobře, že takováto podpora existuje, protože v minulých letech nebyla pro dostupné bydlení prakticky žádná, tedy v omezené míře existuje v posledních třech čtyřech letech,“ hodnotí Milan Roček ze společnosti Dataligence, která se zabývá analýzami realitního trhu.

„Trochu specifická situace je v hlavním městě, kde do nájemního bydlení investuje také magistrát prostřednictvím Pražské developerské společnosti. Snaží se i soukromí investoři a fondy. Pro nájemní bydlení zatím vznikly stovky nových bytů. To ale nemůže dorovnat poměr vlastnického a nájemního bydlení. Stále však platí, že tu máme deficit mnoha desítek tisíc bytů,“ dodává Roček.

Podzimní volby do Poslanecké sněmovny se blíží, i když takzvaná ostrá kampaň zatím nezačala, politici se na ni už připravují. A evergreen dostupného bydlení nechybí ani tentokrát.

Mezi zásadní body připravovaného volebního programu označil zajištění dostupného bydlení „pro české občany“ už nyní předseda ANO a aspirant na příštího ministerského předsedu Andrej Babiš. A podle odborníků u něj a jeho partaje rozhodně nezůstane.

„Mění se nám demografická struktura obyvatelstva, z malých měst i venkova lidé odcházejí a ve velkých městech, kam se chtějí přestěhovat, je bytů nedostatek,“ zdůvodňuje Roček.

Ten zároveň kvůli stárnutí populace očekává, že se problém s nedostatkem bytů částečně vyřeší, jak Novinky již informovaly, s přirozenou generační obměnou.