Článek
„Termíny jednání výboru určuje s ohledem na konkrétní potřeby jeho předseda, tedy pan premiér. Dá se očekávat, že další zasedání bude v průběhu podzimu,“ sdělil Právu mluvčí vlády Martin Ayrer.
Trnem v oku jsou podle dobře informovaného zdroje z ČSSD hlavně případy, kdy církve a řády bojují o majetek, za který už údajně dostaly náhradu při konfiskaci, nebo dostanou paušální miliardovou náhradu za nevydaný majetek.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
ČSSD a hlavně jejím hejtmanům se nelíbí, že katolické řády spustily řadu soudních sporů, ve kterých chtějí dosáhnout toho, aby začaly církevní majetek vracet i obce a kraje.
Ty by měly být podle restitučního zákona od vydávání církevního majetku osvobozeny výměnou za to, že stát zaplatí církvím během 30 let až 100 miliard korun finančních náhrad (včetně inflace). Církevní subjekty ale využívají možnosti podat na obce a kraje žalobu na určení vlastnictví.
Náhrada jen za dobytek
Pokud soud rozhodne, jako to již udělal Krajský soud v Hradci Králové v případě kláštera kapucínů v Opočně, že majetek patří státu, mohou ho církve žádat zpět v rámci restitučního zákona.
„Vyvstává otázka, jak bude stát postupovat v případech, kdy tyto budou v soudních sporech úspěšné a bude jim vydáván majetek, za který byla souběžně poskytnuta paušální finanční náhrada,“ stojí v této souvislosti v podkladech pro zasedání výboru, do kterých mělo Právo možnost nahlédnout.
Soc. dem. členové vlády budou podle informací Práva na jednání výboru prosazovat, aby stát krajům a hlavně obcím v těchto sporech právně pomohl, případně aby Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) obce právně zastupoval.
Dále by měl výbor prozkoumat případy, kdy Státní pozemkový úřad nebo ÚZSVM vrací církvím majetek konfiskovaný podle zákona 142 z roku 1947 o revizi pozemkové reformy, a kdy není zcela jasné, zda církve nezískaly za majetek finanční náhradu.
Peníze, se kterými řád nemohl disponovat, nelze považovat za náhradu.
Objevily se totiž případy, že stát místo vyplacení finanční náhrady uhradil církevní dluhy nebo bankovní úvěry.
Jak před časem upozornilo Právo, SPÚ například řešil případ rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou a jejich nárok na pozemky ve Starém Kníně u Dobříše a v Dobřichovicích u Prahy.
Náhrady nešly řádu, ale ministerstvu
Jejich nárok totiž byl ohrožen tím, že v archivu České národní banky byla nalezena „Zpráva o likvidaci závazku“ z 11. března 1952. Podle této zprávy měli křižovníci dluh přes osm miliónů korun u Živnostenské banky, za který ručili svým majetkem ve Starém Kníně a v Dobřichovicích.
Po konfiskaci získaly majetek řádu Čs. státní statky, které dluh u banky uhradily. SPÚ měl proto obavy majetek křižovníkům vydat a jejich žádost přes dva roky přezkoumával, ale nakonec se v červnu tohoto roku rozhodl pozemky vydat. Např. v Starém Kníně jde o 72 hektarů polí.
A jak pozemkový úřad argumentuje? „Na základě sdělení archivu ČNB a dalších předložených dokladů byly za majetek v katastrálním území Starý Knín a Dobřichovice stanoveny náhrady pouze za živý a mrtvý inventář, tedy za majetek movitý, nikoliv nemovitý, který je předmětem zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi,“ řekla Právu mluvčí SPÚ Monika Machtová.
Dodala, že navíc stát náhrady v padesátých letech neposlal přímo řádu, ale složil je na účet ministerstva zemědělství.
„Ani v případě movitého majetku tedy nemohl řád disponovat s těmito prostředky a nelze je považovat za poskytnutou náhradu,“ poznamenala mluvčí Machtová.