Článek
Čtenáři pod různými diskusemi, ale i v dopisech či e-mailech bez servítků hovoří o „nenažranosti justice“ a „malé domů“, když o platech soudců rozhodovaly samy soudy. Wagnerová toto rozhořčení chápe i proto, že s částí nálezu NS jednoznačně nesouhlasí a označila ji za veliký exces, který neměl oporu v zákoně.
Jde o bod rozhodnutí NS, podle něhož mají justiční představitelé nárok na zpětné doplacení trojnásobku průměrného platu zaměstnance v nekomerční sféře, který sice soudcům a žalobcům přísluší, ale v minulosti dostávali třeba jen 2,5násobek. Rozdíl by podle verdiktu měli dostat za poslední tři roky.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Ústavní soud však loni konstatoval, že zpětné vyplacení těchto peněz soudcům není možné. Rozhodnutí NS tak jde v tomto bodě proti jeho nálezu.
„To samozřejmě snížilo důvěru v justici. Oni si to vůbec neuvědomovali a je to samozřejmě devastující,“ tvrdí Wagnerová.
V právním státě není možné, abyste jako státní zaměstnanci typu soudců byli odměňováni na základě nějaké dohody.
Soudy tento stav budou podle ní hodně těžko napravovat. Šance prý ale je.
„Kdyby teď vydali pár rozhodnutí ve věcech běžných občanů, která by šla podobným inovátorským směrem, byla vstřícná, oni je popularizovali a řekli: podívejte, my to děláme nejen pro sebe, ale i pro veřejnost, tak potom snad,“ nastínila senátorka, avšak s obavami, že taková rozhodnutí tady nyní nejsou.
U verdiktu Nejvyššího soudu o platech samotných mužů a žen v taláru šlo podle Wagnerové o soudcokracii. „Dělá to zvenku dojem takové nenasytné malé domů,“ řekla ve čtvrtek Právu bývalá dlouholetá ústavní soudkyně s tím, že je to podle ní přehnané.
| Soudci a žalobci v číslech |
|---|
| Podle statistik ministerstva spravedlnosti je nyní průměrný plat soudce 107 071 korun a státního zástupce 94 704 korun, zatímco před pěti lety byly zhruba u obou o 25 tisíc nižší. |
| Vyšší platy soudců kvůli menšímu riziku korupce jsou podle Elišky Wagnerové běžné i v EU. „Tam nemají nejvyšší platy eurokomisaři, ale soudci, kteří slouží u Evropského soudního dvora,“ uvedla. |
| V současnosti v ČR působí 3028 soudců a 1232 státních zástupců, přičemž jejich počet je za posledních pět let fakticky stejný. |
| Zato celkové výdaje na jejich mzdy od roku 2010 vzrostly u soudců o více než půl miliardy na 3,38 miliardy korun za loňský rok, u žalobců o cca 200 miliónů na téměř 1,2 miliardy korun. |
Naopak pokud jde o Nejvyšším soudem vyřčené tvrzení, že stát justičním představitelům špatně vypočítal a vyplácel poslední tři roky jejich platové základny a je třeba jim finanční rozdíl vrátit, s tím senátorka souhlasí.
Špatný výklad zákona
„Kdyby zůstali u ní, tak tleskám a řeknu: ano, mají pravdu a mají na to nárok všichni,“ poznamenala pro Právo senátorka Wagnerová.
V této souvislosti rovněž zkritizovala nynější kompromisní dohodu mezi vládou a šéfy soudů a žalobců, podle níž stát doplatí justičním činitelům zhruba 1,2 miliardy korun za zmíněné špatně vypočtené základy, za což se oni vzdají nároků na zpětné doplacení trojnásobku průměrné mzdy.
„V právním státě není možné, abyste jako státní zaměstnanci typu soudců byli odměňováni na základě nějaké dohody. To není pracovní poměr, kde by se dvě strany mohly dohadovat o výši odměny. Tady stanoví platy soudců zákon a podle něj je potřeba postupovat,“ má jasno Wagnerová.
Finanční nároky mužů a žen v taláru upravuje zákon o platech ústavních činitelů, tedy včetně soudců. A ten byl podle Wagnerové poslední roky skutečně špatně vykládán v otázce stanovení platové základny.
Přesto si myslí, že se nyní neměly uzavírat žádné dohody mezi justicí a zákonodárci, nýbrž vláda by měla převzít za problém odpovědnost, přiznat chybu ve výpočtech a rozhodnout o doplacení mezd zástupcům justice.
„Ta dohoda je naprosto špatná věc. Vezměte si, kdyby se takto postupovalo třeba na radnicích či obecních úřadech. To už by ty starosty leckdo stíhal,“ konstatovala jednoznačně Wagnerová.
„Absolutní nonsens“
Nelíbí se jí ani skutečnost, že by peníze měli dostat zpětně jen ti justiční představitelé, kteří podepíší se svými zaměstnavateli dohodu o narovnání. „To takhle prostě nejde, to je v právním státě absolutní nonsens,“ zvýšila už tak silný hlas Wagnerová.
Stát se podle ní musí chovat ke všem stejně, přičemž připomněla Listinu základních práv a svobod, v jejímž jednom článku se říká, že nikdo nesmí dojít újmy za uplatňování svých základních práv. V jiném zase autoři uvedli, že každému náleží za jeho práci spravedlivá odměna.
Proto by se prý nedivila, kdyby se někdo ze soudců, kdo odmítne podepsat zmíněnou dohodu o narovnání a bude řešit věc žalobou, nakonec obrátil na Ústavní soud. A ten by určil, že nárok na zpětné doplacení špatně vypočtených základních platů mají všichni soudci a žalobci bez rozdílu, zda něco podepsali či nikoli.