Článek
Vrah v dokumentu uvedl, že v pátek 15. prosince do Klánovického lesa již vstupoval s úmyslem vraždit. Napsal, že by zastřelil kohokoli, kdo by se mu v danou chvíli „připletl do cesty“.
Po vstupu do lesa a bloudění v něm ale nemohl David K. dlouho nikoho potkat. Byl podle svých slov z trmácení rozmrzelý, až narazil na dětské hřiště, kde byla jedna žena se dvěma dětmi.
Vrah se v dokumentu přiznal, že se rozhodl je zabít, ale zapochyboval o svých střeleckých schopnostech a účinnosti připravené zbraně. Rozhodl se proto použít účinnější pistoli schovanou v batohu.
Psychický stav vraha z fakulty se zhoršil v době covidu
Skrytý stranou hřiště na kraji lesa se snažil druhou pistoli připravit, nabít a nasadit na ni tlumič, což mu prý moc nešlo. V okamžiku, kdy byl podle svých slov hotov, uviděl přicházet po hlavní cestě mladého otce s kočárkem - své oběti. Jen shodou náhod tak nic netušící matka s dvěma dětmi na hřišti nepřišla o život.
Vylekaly ho sirény
David K. však v textu připustil, že přemýšlel o zastřelení dalších lidí i po již spáchané vraždě otce s dcerou v kočárku. Napadlo ho prý „zlikvidovat“ další náhodně jdoucí pár s kočárkem, který potkal cestou do Úval.
„Nicméně zvuk sirén v dáli mě nakonec přesvědčil, abych zbytečně nepokoušel štěstí, a nechal je být,“ napsal budoucí masový vrah z Filozofické fakulty UK v dopise se svým přiznáním.
Podle usnesení policie o odložení kauzy sepsal David K. dopis v noci na osudný tragický 21. prosinec, kdy nejprve ráno doma zastřelil vlastního otce a poté odpoledne zavraždil v budově filozofické fakulty 14 lidí a následně spáchal sebevraždu.
Policie dopis našla v elektronické podobě ve studentově počítači. Soubor byl podle závěrů vyšetřovatelů vytvořen 21. prosince půl hodiny po půlnoci.
Šlo tomu zabránit, myslíme si to všichni, řekl bratr oběti střelby na fakultě
Zhruba v 11.15 téhož dne pak David K. soubor otevřel a pravděpodobně vytiskl. Týž dopis pak policisté objevili po střelbě přímo v budově FF UK ve 4. patře v černé tašce na kolečkách, ve které vrah do objektu přivezl zbraně, střelivo a další vybavení.
V textu student historie na filozofické fakultě podrobně popisuje pouze dvojnásobnou vraždu v Klánovicích a vše, co jí daný den předcházelo a co následovalo.
O motivu ani slovo
Ani slovo však nepadlo o nějakých plánech střílet na fakultě, i když k tomu došlo ještě týž den, kdy dokument sepsal. A rovněž není v dopise byť jen zmínka o tom, proč vůbec David K. vraždil.
„Podezřelý se v dopise nevyjádřil k motivaci svého jednání u žádného z jím spáchaných, respektive plánovaných trestných činů. Pouze potvrdil, že poškozené z Klánovického lesa neznal, nikdy s nimi nepřišel do styku a do lesa vstupoval již s úmyslem usmrtit jakékoliv osoby,“ poznamenal vyšetřovatel případu v usnesení. Doplnil, že mladík si poškozené vybral zcela náhodně.
O tom, že půjde David K. střílet právě do Klánovického lesa, přemýšlel podle policie už několik dnů před tím, našel si na internetu a v mobilu vlakovou stanici v Klánovicích a trasu na místo.
Všichni jste fatálně selhali. Rezignujte, vyzvala matka oběti Rakušana a policejního prezidenta
Skutečnost, že i přes písemné doznání vrah nevysvětlil důvod, proč zastřelil náhodné lidi v Klánovicích a proč se chystal zabít desítky dalších na fakultě, překvapila i znalce z oboru psychologie, který na jeho osobnost dělal pro policii posudek. Poznamenal, že u Davida K. je v případě motivace „nápadná nejasnost motivů“.
„Z vnějšího pohledu neměl žádný zjevný důvod k činům, které měl spáchat. Srozumitelné vysvětlení motivace nezanechal ani on sám,“ vyplývá podle vyšetřovatele z posudku.
Motivy lze hledat z informací, které David K. poskytl při čtyřech sezeních u psychiatričky předloni na podzim. Tam podle znalce gradovalo jeho uvažování nejen o sebevraždě, ale připouštěl i vražedné myšlenky vůči otci i jinému cíli, který by to nečekal.
Nenávist a pomsta
„Základní motivační řetězec znalec definoval: pocity křivdy - zášť/nenávist - ideace pomsty/potrestání - vražedné úmysly,“ je napsáno v policejním usnesení.
Ze znaleckého posudku rovněž vyplynulo, že minimálně v posledním roce bylo pro pozdějšího střelce charakteristické „dlouhodobé a silné nabuzení k vražedné činnosti“, které se v něm objevilo na základě pocitů křivdy, zášti a nenávisti. Podle něj lze vraha označit za „psychopatologického školního střelce, tedy pachatele s narušenou osobností“.
Vrahův dopis vypadá jako určitá slohová práce, kdy styl a použité výrazy svědčí o vysoké inteligenci pachatele, ale zároveň o jeho chladnokrevnosti a chybějících větších emocích, s výjimkou přiznání a glosování jakéhosi vlastního neumětelství ohledně střelby, nabíjení zbraně, nasazení tlumiče.
Zbroják lehčí než řidičák?
V dopisu určeném přímo policii pak také upřesnil, kde kriminalisté naleznou vražednou zbraň i batoh, který měl s sebou - na pozemku u něj doma v Hostouni na Kladensku.
Zároveň přiznal, že si zbrojní průkaz pořídil „přímo za účelem vražedné činnosti“. Získal ho loni v květnu a poté nakoupil legálně celkem osm zbraní.
„Upřímně, navzdory svému technickému neumu jsem shledal zkoušky za účelem pořízení zbrojního průkazu podstatně jednodušší než ty řidičské,“ rýpnul si v dopise vrah do systému získávání zbrojního oprávnění v Česku. Zákonodárci nyní chystají jeho zpřísnění.