Jak domácnosti ušetří při zastropování cen elektřiny a plynu

Vláda stanovila maximální ceny silové elektřiny na šest korun za jednu kilowatthodinu (kWh) včetně DPH, u plynu bude maximální cena tři koruny za kWh. Úspory se týkají domácností, které by v příštím roce platily vysoké ceny energií přesahující stanovený strop.

Modelové příklady uvádějí, že v letošním roce domácnost, která má běžnou spotřebu elektřiny, zaplatí zhruba 13 677 korun. Bez určení cenového stropu by v příštím roce mohla zaplatit až 38 385 Kč, po zásahu vlády ale může očekávat vyúčtování ve výši 18 100 korun. Bez stanovení maximální ceny by tak zaplatila o 20 000 korun více.

S rostoucí spotřebou roste také rozdíl, o kolik domácnosti vydají za elektřinu méně, než původně hrozilo. Rodiny využívající elektřinu také na ohřev vody mohly podle odhadů vlády v příštím roce zaplatit až 82 479 korun, v případě, že elektřinou ohřívají vodu i topí, se účet mohl vyšplhat až na 185 000 za rok. Zavedením cenového maxima ale zaplatí o 46 576 Kč méně, uvedla vláda.

V letošním roce přitom rodiny využívající elektřinu na ohřev vody podle kabinetu zaplatily 27 881 korun, domácnosti s vytápěním na elektřinu 53 869 Kč. Oproti situaci bez cenového stropu domácnosti zaplatí měsíčně řádově o několik tisíc méně.

U plynu je situace obdobná. Rodiny, které na plynu jen vaří, letos podle modelu vlády zaplatí 2970 korun. Pokud by nebyl stanoven strop, hrozilo lidem vyúčtování ve výši 4892 korun, po zavedení stropu zaplatí 3399 Kč. S rostoucí spotřebou roste také rozdíl mezi výdaji, které domácnost měla zaplatit bez cenového stropu, a mezi výdaji, které nakonec zaplatí reálně. U domácností využívajících plyn na ohřev vody i topení činí tento rozdíl i více než 70 000 korun.

Podle vlády hrozilo, že lidé budou muset v příštím roce platit za silovou elektřinu bez regulované složky až 12 korun za kWh. Letos se podle vlády platí průměrně osm korun za kilowatthodinu, ještě loni to byly tři koruny za kWh.