Článek
Naštěstí v 51 procentech případů hádka nezanechá na vztahu žádné šrámy, podle samotných aktérů jde o drobné domácí spory. Fatální následky v podobě narušených vztahů mají hádky zhruba v osmi procentech případů, ve 12 procentech je po hádce s partnerem či partnerkou tomu druhému smutno, mají vztek a hádku považují za významnou neshodu. Vyplývá to z průzkumu společnosti Partners.
O peníze se v Česku více hádají mladší manželé. Podle expertů na rodinu je to tím, že partneři mají malé děti, méně peněz, téma je tedy pro ně tvrdou životní realitou.
Starší manželé, tedy rodina se dvěma stabilními příjmy a odrostlými dětmi, se spíše přou o domácí práce či o výchovu dětí. Peníze v životě rodin už nehrají tak klíčovou roli, konstatuje průzkum.
Věčný spor, kdo utře prach
Česká rodina je tradičně dvoupříjmová, tedy oba její aktéři pracují, vydělávají. To ale klade nároky na organizaci domácích prací. A tady je kámen úrazu. Hodně mužů považuje za pomoc v domácnosti péči o auto, což ovšem 90 procent žen za žádnou pomoc nepovažuje.
Průzkumy ukazují, že zhruba 14 procent mužů doma nedělá prakticky nic. Ženy však čeká druhá směna – učení s dětmi, vaření, úklid a tak dále. Pohled na muže, kterému právě probíhá v televizi důležitý fotbalový zápas, je osvědčený startér hádek. Výsledek hádek však většinou žádný efekt nemá, a tak se opakují stále dokola.
Ženy se podle průzkumu STEM věnují dětem v 52 procentech případů, oba partneři ve 47 procentech.
Pro větší rozdělení prací mezi partnery při úklidu, nákupech a péči o děti je naprostá většina žen.
V reálném životě podle průzkumů CVVM výrazně více pomáhají v rodinách mladší muži s vysokoškolským vzděláním.
„Rád doma pomohu,“ svěřil se osmatřicetiletý inženýr Petr, „ale musí se jednat o práci, která mi nesnižuje sebevědomí nebo mě nenudí. Proto nesnáším utírání prachu, tomu se bráním i za cenu hádek. Rád se ale učím s našimi dvěma syny, nedělá mi potíže odvést dcerku do školky či nakoupit, co je třeba.“
Podle expertů ale hádka neznamená jen drama, ale může mít i kladné dopady. „Pročistí ovzduší, vyjasní stanoviska. Pokud se partneři hádají slušně bez sprostých slov, napadání a následně dokážou spolu normálně komunikovat, mají se rádi, je to dobrý příklad pro jejich děti, jak zvládat problémy v rodinách,“ říká socioterapeutka Zdena Prokopová z centra ROSA. Znakem normální hádky je podle ní to, že jsou oba aktéři rovnocennými partnery, jeden se nebojí druhého, hájí svůj postoj, ale jsou ochotni hledat přijatelný kompromis.
Mezi nepřípustné a netolerovatelné spory a hádky, které vyžadují pomoc a podporu odborníků, patří ty, kde se používají urážky, vulgarity či násilí.