Novomlýnské jezero lemuje tisícovka černých staveb. Úřad s třemi lidmi na to nestačí

V překotné době devadesátých let začaly u jezera vznikat rekreační osady. Vyřazené karavany, maringotky, později různě obestavěné dodatečnými přístavbami, dřevěné domy, ale i zděné chaty, a na některých místech dokonce i luxusní rezidence, mají jedno společné – vznikly bez povolení.

Jsou v katastru Přítluk, respektive pod místní radnici přičleněných Nových Mlýnů, u Šakvic i na protějším břehu u Pavlova a Dolních Věstonic. Obce a stavební úřady černé stavby už řadu let řeší.

Vedoucí stavebního úřadu v Podivíně Taťána Lachetová má k dispozici dva kolegy, kteří kromě černých staveb musí řešit veškerou agendu Podivína a okolních obcí. Není proto divu, že 750 černých staveb u Nových Mlýnů je pro úřad velké břemeno.

Nápravu navíc komplikuje skutečnost, že uživatelé staveb řízení torpédují. Třeba změní místo přístřešků, takže se proces vrací na začátek, k zaměření černé stavby. Případně si pomáhají různými odvoláními a podobně.

Případ faktické nevymahatelnosti práva řešil i ombudsman Stanislav Křeček. Konstatoval, že není v silách podivínského stavebního úřadu takovou spoustu případů vyřídit. Intervence ombudsmana měla ale odezvu.

Stavební úřad v Podivíně se podle mluvčí ministerstva místního rozvoje Karolíny Nové dočká pomoci. Ministerstvo zajistí externí právníky, kteří se zapojí do řešení případů. Jihomoravský kraj avizuje, že okolní stavební úřady pomohou podivínskému s prací tak, aby se mohl intenzívněji věnovat problému.

Právníci ombudsmana upozorňují, že problémem není jen sama existence černých staveb, ale i jejich vliv na přírodu. Především vypouštění odpadních vod v oblasti, kde jsou stovky rekreačních objektů.

K prověření možného dopadu na přírodu je kompetentní odbor životního prostředí břeclavské radnice. Jenže ten podle zjištění ombudsmana nekonal. Na krajský úřad na začátku června proto zamířilo upozornění na nečinnost úředníků.

„Městský úřad kontroloval šest pozemků jednoho vlastníka z hlediska užívání zemědělského půdního fondu a vodního hospodářství letos 27. června,“ uvedl mluvčí břeclavské radnice David Mahovský.

Nebyla to podle něj první kontrola. „Úředníci místo kontrolovali v roce 2017,“ dodal. Jakým způsobem se v osadě nakládá s odpadními vodami, zda nepoškozuje životní prostředí, ale neupřesnil. „Kontrolní zjištění v současnosti vyhodnocujeme,“ řekl.

Na rozdíl od Přítluk ale sousední Šakvice nepovažují černé stavby za hlavní problém. Přitom jich také měli v katastru přinejmenším desítky, od nepojízdných karavanů po chaty. Drtivou většinu případů už vyřešili.

„Zbývají nám snad tři, čtyři případy na dořešení,“ uvedl starosta Šakvic David Tomášek (STAN). Obec se do věci před pár lety pustila rázně, byly na jejím pozemku, a tak mohla konat. „Něco nás to tehdy stálo,“ přiznal starosta. Zda v tom sehrálo roli, že patří pod stavební úřad v Hustopečích, spekulovat nechtěl.