Článek
Bylo podle vás správné rozhodnutí ústředního výboru KSČM aktivně podpořit koaliční vládu ANO a ČSSD?
Je to rozhodnutí racionální. Bylo přijato relativně jasnou většinou, což potvrzuje, že jsme schopni pragmatické, racionální úvahy. Jakékoliv jiné řešení by bylo horší. Vnímám to jako menší zlo. Předčasné volby by nic nevyřešily, prodlužování tvorby vlády by nepomohlo nikomu a snižovalo by důvěru v politiku. Odmítat státotvornost a z jakýchsi pseudoradikálních důvodů říkat, že je to cesta do slepé uličky, není rozumné.
O cestě do slepé uličky mluvil poslanec Josef Skála. Ten se také obával, že by se KSČM zaprodala výměnou za posty ve státních firmách. Tak to nevnímáte?
Na zasedání ÚV dostal předseda jasný vzkaz, že personálie prioritou nejsou. Že kdyby to vypadalo, že nám jde o koryta, nebylo by to šťastné. ÚV se usnesl, že tyto věci by se měly řešit ne aktivním dosazováním vlastních lidí, ale přes nástroje politické kontroly.
Koneckonců toleranční patent neobsahuje žádné personální požadavky kromě nároku konzultací personálních kroků, kdyby došlo k obměně složení vlády.
Samotný toleranční patent je postavený na tom, že kdyby se neplnilo našich sedm priorit a kdyby selhalo dohodovací řízení, tak smlouva končí a otevírá se cesta buď k dalším třem pokusům, jak sestavit vládu, nebo to můžeme nechat na voličích, aby to předefinovali.
Vy sice říkáte, že vám nejde o koryta, jenomže v momentě, kdy váš člověk neprošel do dozorčí rady ČEZ, začali jste Babišovi vyhrožovat, že vládu nepodpoříte.
Energetika je pro každý stát strategická záležitost, podobně jako máme v sedmi prioritách kontrolu nad surovinovým bohatstvím a nad vodou, tak pochopitelně energetika má strategický význam.
Byli bychom rádi, aby energetická strategie do budoucnost odpovídala českým zájmům. ČEZ by neměl být privatizován, státní kontrola by neměla být omezována. Proto je to pro nás významné a způsob, jakým stát uplatňuje kontrolu prostřednictvím dozorčí rady, je důležitý.
Sám jsem cítil obavy, aby Andrej Babiš, který se v minulém volebním období netajil, že chce mít v ČEZ rozhodující pozici, tu kontrolu uplatňoval s ohledem na státní zájmy, a nikoliv na zájmy vlastní.
Tím jsme se dostali i k jinému tématu – jakým způsobem bude řešen střet zájmů. To bude, vedle trestního stíhání premiéra, jedna z nejvíce sledovaných otázek této vlády.
A proto chcete mít v dozorčí radě ČEZ svého člověka?
Bylo jasně řečeno, že vlastního člověka nenominujeme, ale chceme být u těch konzultací, aby byla záruka, že vztah k ČEZ bude skutečně naplňovat státní zájmy.
Pokud byste měli pocit, že dohoda s vládou byla porušena, vyvolali byste aktivně hlasování o nedůvěře?
Toleranční smlouva je sice pouze o programovém průniku, ale není to stará opoziční smlouva. Charakter toleranční dohody je daleko omezenější. Jasně je deklarováno, že pokud nebude včas a kvalitně naplňováno sedm našich priorit, vyvolá se dohodovací řízení. A pokud selže, tak je smlouva vypovězena. Mechanismus, jak vyvolat hrozbu nové vlády, tam zůstává.
Na druhé straně je jasně řečeno, že máme nárok požadovat pouze těch sedm priorit, nemusíme a nebudeme podporovat jiné návrhy vlády, tam si musí shánět podporu někde jinde, a máme právo předkládat jiné návrhy, které nejsou ošetřeny toleranční smlouvou, a shánět si hlasy u jiných stran.
Nebojíte se, že vám to přece jen u voličů ublíží? Takové obavy má vaše karlovarská buňka, která ještě před hlasováním vyzývala ÚV, aby podporu vládě neodsouhlasil.
Pochopitelně je to třeba vysvětlovat. Vždycky když mi někdo takovou otázku vmete, tak odpovídám: A co navrhujete? Co považujete za efektivnější? Chcete předčasné volby? Chcete prodlužovat agónii sestavování vlády? Nebo chcete dokonce umést cestu k nástupu tvrdé pravice ODS, TOP 09 a dalších, nebo k posilování pravicového populisty Okamury a jeho strany?
Pokud tohle nechcete, pokud chcete mít naději, že se zhruba čtvrt miliónu voličů, kteří nám utekli k ANO, vrátí, tak jim musíte dokázat, že důsledně bojujete za jejich zájmy.
Andrej Babiš nebuduje žádnou levicovou vládu. To, co říká ODS, že vzniká polokomunistická vláda, je nesmysl. Babiš pouze pragmaticky chce voliče, které nám přetáhl, něčím uspokojit. Pokud Babiš selže a na nás bude vidět, že z požadavků neustoupíme, máme šanci, že se voliči vrátí.
Nová vláda podle vás není dostatečně levicová?
Nemyslím si, že je to levicová vláda. Upřímně řečeno, zatím nevíme, jak bude našich sedm priorit zajišťováno, ale ani ony neposouvají vládu výrazně doleva. Já ji považuji za vládu pragmatického středu, která se nachází v situaci hospodářské konjunktury a která může uspokojovat některé dílčí věci.
Otázkou ale je, jak se vláda začne chovat, pokud konjunktura skončí. Tlačíme na důslednou penzijní reformu, která nebude penzijní systém privatizovat, která zajistí rozpočet, který by pokryl sociální priority, a voličům musíme ukázat, že se o to popereme.
Tak si to shrňme: podporujete vládu, která je, jak říkáte, středová a vedená oligarchou, navíc trestně stíhaným?
Ano. Ale jaká je varianta? Posílení antibabišovského bloku, který má hlavní cíl omezit Andreje Babiše, nebo jej dostat z politiky? Kdyby nebylo tohoto schizmatu na pravici, tak bychom se s výsledkem ani nemohli uplatnit.
Vyjednali jsme dílčí ústupky sociálnějšího, levicovějšího charakteru a za dané situace je to maximum. Samozřejmě jsme nemohli přistoupit na věci, které nám jsou koncepčně cizí, což je například oblast zahraniční politiky. Vláda si je také vědoma toho, že v těchto věcech si musí hledat podporu jinde.
Co by se muselo stát, abyste přistoupili k dohodovacímu řízení a potom k vyvolání hlasování o nedůvěře?
Těch sedm priorit musí být ošetřeno v podobě nějakých zákonů a limit je nejpozději půl roku před koncem volebního období. Pak je tu samozřejmě konkrétní naplnění. Pokud nám forma řešení nebude vyhovovat, bude-li to jen formální řešení, vyvoláme dohodovací řízení, řekneme, že je to navrženo špatně a my navrhujeme jiné řešení. Pokud se nenajde kompromis, tak smlouva o toleranci skončí.
Jsme opoziční strana, která jen v jednom kroku – vyslovení důvěry vládě – přislíbila, a slovo dodržíme, že aktivně podpoříme vznik této vlády. Pak se ale vracíme do opoziční role. Nic víc.
Proč jste se vlastně rozhodli aktivně hlasovat, a ne jen odejít ze sálu a snížit tak kvórum?
Na zasedání ÚV nebylo toto téma příliš skloňované, tu variantu ani nikdo nenavrhoval. Bylo by to alibistické gesto. Chápeme to tak, že buď ano, nebo ne. Požadavek jasného a jednotného postupu zazníval na zasedání ÚV opakovaně.
Kdybychom jen odešli a vláda by potřebovala všech 93 hlasů, zbytečně bychom vytvořili nadměrný vyděračský potenciál pro některé z těch třiadevadesáti. Také se proslýchá, že někdo by měl být na zahraniční cestě, muselo by se hledat jinde, a to by otevíralo cestu směrem k SPD. To by bylo velmi nešťastné.
| Rozhovor v plném znění naleznete v sobotním vydání deníku Právo. |