Článek
Již fungující poslanecké komise, které kontrolují činnost tajných služeb, komunikují s jejich šéfy a dostávají i některé utajované informace, právo vstupovat do živých kauz nemají.
Mezi vládními poslanci je shoda, že by se nový pětičlenný kontrolní orgán zvolit měl, ale ne teď. Kvůli ruské agresi na Ukrajině a dalším hrozbám nepovažují načasování za vhodné.
„Vždycky jsem chtěl, aby se komise co nejrychleji obsadila. Na druhou stranu, teď jsme v takové situaci, že to zas tak nespěchá. Je to komise pro klidné časy, nikoli pro neklidné. Jestli bych teď něco opravdu nechtěl, tak znejistit bezpečnostní služby,“ řekl Právu šéf poslanců ODS Marek Benda.
Bezpečnostním složkám chybí tisíce lidí, BIS shání i kutily
„Jsem pro to, aby tady byl kolektivní orgán. Doufám, že jak to bude možné, tak se k tomu vrátíme,“ věří předseda stálé komise pro kontrolu činnosti BIS Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).
Vládu podle poslanců zaměstnala válka na Ukrajině, řešení uprchlické i energetické krize. Do pohybu by se věci mohly dát podle poslance Ondřeje Lochmana (STAN), který rovněž sedí v jedné z kontrolních komisí pro zpravodajskou službu, začátkem příštího roku.
Hledání adeptů
„Je velmi dobře, že byl ten orgán vytvořen. Myslím, že by bylo vhodné, abychom v prvním kvartálu příštího roku měli adepty, kteří budou zvoleni Sněmovnou. S ohledem na přísná kritéria na jednotlivce ale chápu, že výběr nějaký čas trvá,“ řekl Právu.
Vše ale může narazit na hledání vhodných kandidátů, což se v minulosti ukázalo jako hlavní překážka. Loni poprvé představila Babišova vláda seznam pěti jmen, která splňují přísná kritéria.
Byl mezi nimi ústavní právník Jan Kudrna, exministr zahraničí Cyril Svoboda, dále podle médií vedoucí odboru legislativy a práva prezidentské kanceláře Václav Pelikán, Hynek Pejchan z ministerstva zahraničí a z resortu vnitra tehdejší náměstek Jiří Nováček a ředitel bezpečnostního odboru Josef Veselý.
Zas tak to nespěchá. Je to komise pro klidné časy, nikoli pro neklidné
Babišově vládě ale končil mandát, takže nechala hlasování na novém složení Sněmovny. Fialův kabinet ale bude zřejmě hledat vlastní adepty.
„Myslím si, že by se to mělo aktualizovat. Určitě by to měl být návrh naší vlády,“ domnívá se šéf bezpečnostního výboru Pavel Žáček (ODS), člen kontrolních komisí pro Vojenské zpravodajství a pro civilní rozvědku.
„Jsem přesvědčen, že nikdo z nás žádnou politickou motivaci neměl,“ oponuje dřívější nominant Svoboda.
Expertů, kteří mají mj. prověrku na stupeň přísně tajné, nemají žádnou vazbu na působení ve zpravodajských službách a jsou starší 40 let, není v Česku mnoho. Loni se nároky na kandidáty zmírnily. Už není podmínkou právnické vzdělání, ani není nezbytné navrhnout Sněmovně k hlasování minimálně deset jmen, ze kterých budou poslanci pětici vybírat.
Na ministerstvu zahraničí odhalili krtka, který předával tajné informace ruské rozvědce
Pět členů nezávislého orgánu má v pravomoci nezávislou kontrolu činnosti Bezpečnostní informační služby (civilní kontrarozvědka), Úřadu pro zahraniční styky a informace (civilní rozvědka) a Vojenského zpravodajství.
Konat ale může jen na základě podnětu některé ze sněmovních kontrolních komisí pro tajné služby. Kandidáti jsou na návrh vlády voleni Sněmovnou na pětileté funkční období.
Pojar národním poradcem?
Kontrolní komise není prioritou, ale zřízení „superúředníka“ pro národní bezpečnost ano. Premiér Petr Fiala (ODS) nedávno řekl, že by funkce poradce pro národní bezpečnost mohla vzniknout do konce roku.
„Rozpracovány jsou nyní dvě varianty, obě mají své výhody, dovedu si představit cestu bez legislativní úpravy,“ uvedl premiér. Považuje to za klíčové pro provázanost všech složek bezpečnosti státu. Dotyčný by koordinoval boj proti hybridním hrozbám a dezinformacím.
Podle některých poslanců je funkce šitá pro bývalého diplomata, nyní Fialova poradce pro bezpečnost a zahraniční vztahy Tomáše Pojara.
BIS: Loni byli aktivní kyberšpioni zejména s vazbou na Rusko a Čínu
Inspirací jsou Spojené státy nebo Izrael, kde je poradce silnou figurou.
„Je to správná pozice. Vzhledem k tomu, že se jedná o meziresortní záležitost, tak to chce člověka s přesahem, schopností komunikovat mezi resorty, jasně definovat priority a ty pak přednášet premiérovi a vládě,“ myslí si místopředseda komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Jan Bartošek (KDU-ČSL). Poradce by podle něj ale neměl nahradit pětičlennou kontrolní komisi.
„Mají fungovat vedle sebe. Skupina, která má kontrolovat tajné služby, je velice úzce specifikovaná s vlastním zadáním a je to dáno zákonem. Dohromady bych to nesměšoval,“ řekl Právu Bartošek. Zřízení národního poradce pro bezpečnost má vláda v programovém prohlášení.