Dočkají se. Očkování terénních pracovníků má začít od dubna

Ošetřovatelek starších 50 let je podle odhadů skoro dvacet tisíc, řada dalších jsou mladší. Starají se o desetitisíce klientů. Kvůli osobnímu kontaktu jsou tito pracovníci i klienti ve větším ohrožení.

O jejich přednostní očkování usiluje ministerstvo práce a sociálních věcí, minulý týden o něm ujišťoval poslance i ministr Jan Blatný (za ANO). „Tato skupina bude mít nejvyšší prioritu,“ sdělil ministr.

Už několik měsíců se očkuje pouze personál a klienti v pobytových zařízeních. Riziko nákazy u nich bylo podle resortu vyšší. Teď by se mělo dostat i na ty, kteří pracují v terénu a docházejí k lidem domů.

Na opomenutí těchto pracovníků při vakcinaci upozorňují některé organizace už od ledna, kdy se začalo s očkováním v domovech. Ozvalo se i MPSV. „Požádala jsem ministra zdravotnictví, zda bychom nemohli ještě více urychlit očkování této skupiny. Jsme ochotni jít na roztřídění podle věku,“ řekla šéfka resortu Jana Maláčová (ČSSD).

Od dubna by se měla registrace k očkování otevřít zejména pro další skupinu seniorů, zřejmě nad pětašedesát let. Na řadu přijdou i někteří členové kritické infrastruktury nebo chroničtí pacienti, kteří obdrží speciální kód.

Některé kraje vzaly iniciativu do vlastních rukou. Všechny pracovníky sociálních služeb – ať už terénní, nebo ambulantní – z většiny naočkoval například Jihomoravský kraj, od tohoto týdne se přidají i na Plzeňsku. Zájem o vakcínu tam projevilo 186 veřejných opatrovníků nebo pracovníků obcí a téměř 400 terénních pracovníků sociálních služeb.

K některým by se vakcína mohla dostat už v příštích dnech. Vše závisí na dostatečném množství vakcín. „Jsou to spojené nádoby. V okamžiku, kdy bude dost vakcín pro praktiky, tak lidí nad 80 let nebude v očkovacích centrech tolik a budeme moci očkovat víc terénní pracovníky,“ vysvětlil Právu náměstek plzeňské hejtmanky pro oblast sociálních věcí Rudolf Špoták (piráti).

Současná situace u terénních pracovníků vyvolává obavy. Rizikem není pouze to, že nevědomky přinesou nákazu k některému z klientů, ale že se od něj nakazí sami.

„Riziko, že pracovníci onemocní a nebudou ve službách, někdo třeba i s fatálními následky, je vysoké. Rádi bychom tomu předešli tím, že bychom měli pracovníky naočkované,“ vysvětlil Jan František Krupa, národní ředitel sociálních služeb Armády spásy.

Opatrnost je zřejmá už nyní. Setkání s klienty, které běžně trvá i hodinu, museli pracovníci omezit na minimum.

„Klient se sociálním pracovníkem potřebuje strávit čas a potřebuje s ním hovořit, a to ne pět minut či ve dveřích, ale půl hodiny či hodinu, aby spolu mohli probrat jeho situaci. Toto je v současné době velice limitováno,“ dodal.

Organizace se tak zatím snaží dohodnout s krajskými koordinátory, dokud nepřijde jasný pokyn z ministerstva.