Hlavní obsah

Dobrovolníci obnovují mokřady na Šumavě

Celkem 60 dobrovolníků z devíti evropských zemí se v srpnu zapojilo do obnovy šumavských rašelinišť v rámci projektu Hra o klima. S návratem mokřadů pomáhali v okolí Stožce.

Foto: Stáňa Tomková

Dobrovolníci při stavbě odvodňovacích hrázek v Národním parku Šumava

Článek

Mladí dobrovolníci, většinou studenti, během týdne postavili 11 nových mokřadních hrázek na odvodňovacích kanálech v říční nivě Teplé Vltavy v národní parku Šumava. Ty staré a umělé odtokové kanály na rašeliništích zahrazovali a zasypávali. Díky tomu se zvýší podzemní hladina vody v šumavských lesích a obnoví se i původní rašelinotvorné procesy.

Mladí lidé nám pomáhají v místech, kam se nedostane technika
Lukáš Linhart, Národní park Šumava

Revitalizace 2 tisíc hektarů

Dobrovolníci také roznesli stovky kilogramů mulče na revitalizované louky za účelem návratu mokřadní vegetace. Vysekané části luk totiž pomáhají silně ohroženým tetřívkům obecným, kteří otevřené plochy na loukách využívají jako svá tokániště. Mladí lidé k obnově nepoužívali žádnou těžkou techniku, pouze lopaty a krumpáče. „V České republice zmizelo v důsledku odvodňování a meliorací téměř milion hektarů mokřadů, což je rozlohou ekvivalentem 14 národních parků Šumava. Tímto zásahem jsme razantně omezili důležité ekosystémové služby, které nám mokřady přináší. Patří mezi ně uchovávání zásob vody v krajině, podpora vodního koloběhu, ochlazování krajiny skrze výpar nebo třeba ukládání uhlíku v rašeliništích. Z tohoto důvodu je co nejrychlejší obnova mokřadů velice důležitá,“ řekl Lukáš Linhart ze Správy národního parku Šumava a dodal, že v rámci projektu mají za cíl revitalizaci 2 tisíc hektarů.

„Nyní jsme s 800 hektary zhruba v polovině. Proto velmi vítáme zapojení dobrovolníků. Ti nám pomáhají s pracemi na místech, kam se nedostane technika, kterou jinak při revitalizacích také využíváme,“ dodal Linhart.

Šumava slaví rok mokřadů

Cestování

„Ukázali jsme mladým lidem z různých koutů Evropy, jak můžeme být nápomocní při obnově původní krajiny a biotopů, a názorně předvedli, jak rychle se příroda umí zotavit a zregenerovat i z velice těžkých zásahů. Příroda sama ví nejlépe, jak se obnovit, musíme jí však pro to dát prostor,“ řekla Stáňa Tomková z organizace Na mysli, která se na projektu Hra o klima podílí.

Účastníky dobrovolnického kempu čekal na Šumavě také doprovodný program. Podívali se například do cenných lokalit národního parku, do vlčího výběhu v Srní a vyslechli také řadu zajímavých přednášek pod širým nebem.

Výběr článků

Načítám