Dobrovolné předurčení. Novela zavádí novinku, jak se zapojit do obrany Česka

V současnosti se mohou lidé v případě potřeby podílet na obraně státu jako vojáci z povolání či příslušníci aktivních záloh. Dobrovolně se mohou lidé přihlásit na vojenské cvičení.

Sněmovnou schválená novela k tomu přidává tzv. dobrovolné předurčení pro doplnění ozbrojených složek, kdy by žadatel o toto předurčení musel bezprostředně projít pouze zdravotní prohlídkou. Až v případě zhoršení bezpečnostní situace by musel dotyčný absolvovat vojenský výcvik.

Proti se stavělo SPD, poslanec Radek Koten to například označil za snahu připravit stát na ozbrojený konflikt. Za to si vyslechl kritiku, že straší lidi válkou.

Vládní předloha také umožní vyplácet roční náborový příspěvek novým příslušníkům aktivních záloh a zavádí pro ně stabilizační příspěvek. Nově by náborový příspěvek měl být 30 tisíc korun.

Resort obrany zřejmě také bude moci využít informace ze systémů veřejné správy k obrannému plánování i v době míru či mimo stav ohrožení.

Sněmovna také hlasy všech stran, kromě SPD, odhlasovala, že na obranu státu bude každoročně vynakládáno minimálně dvě procenta HDP, k čemuž se Česká republika zavázala v NATO.

„Chceme funkční a bojeschopnou Armádu ČR. Uvědomujeme si, že máme zodpovědnost za civilisty i vojáky. Jejich bezpečnost a zachování suverenity státu jsou naší prioritou. Zajistíme, že obrana státu nebude popelkou státního rozpočtu,“ prohlásil při projednávání předlohy na plénu zpravodaj a člen výboru pro obranu Josef Flek (STAN).

„S letošním rozpočtem je Česká republika stále šestá od konce. Už nás přeskočilo i Turecko, byť letošní rozpočet směřuje k 1,5 procenta HDP. My všichni, jak tu sedíme, modernizaci našim vojákům dlužíme. Byly to všechny vlády, ve kterých se střídaly politické strany, které ve chvíli, kdy se hledaly úspory, tak to vždy odnesla armáda,“ připojila se ministryně obrany Jana Černochová (ODS).

„Považuji to za správné,“ řekl prezident Petr Pavel ke schválení dvou procent HDP na obranu. „Vláda k tomu sice dospěla velice bolestivě, za současné situace není pochyb o tom, že prosadit dvě procenta HDP na obranu na pozadí sociálních a ekonomických problémů je velice těžké,“ dodal Pavel. Válka na Ukrajině však ukazuje, že je takový krok nezbytný. „Je jasné, že si nemůžeme dovolit zůstat naprosto nechráněni. Dvě procenta budou minimální hladinou, kterou budeme muset věnovat naší obraně,“ uvedl.

Návrh zákona by měl nabýt účinnosti od července a vztahoval by se již na státní rozpočet příštího roku. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany mohly podle důvodové zprávy vzrůst v roce 2024 příjmy asi o 21,5 miliardy korun. Plány dosud počítaly s obrannými výdaji 130 miliard korun.

Obě předlohy nyní zamíří k posouzení do Senátu.