Článek
„Zkrácení rozhodného období nesnižuje standard poskytování podpory v nezaměstnanosti až směrem k praktickému znemožnění její realizace, či dokonce k jejímu plošnému odnětí,“ konstatovala mluvčí soudu Miroslava Sedláčková.
Plénum v čele se soudkyní zpravodajkou Miladou Tomkovou také upozornilo, že i při nesplnění podmínky pro přiznání podpory v nezaměstnanosti existují jiné dávky, které mohou lidem v tíživé situaci pomoci.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Soudci v odůvodnění upozornili, že české podmínky nijak nevybočují z praxe dalších evropských zemí.
Dvouleté rozhodné období mají dvě třetiny států Evropské unie, někde se posuzují tři roky, jinde je úprava naopak přísnější. Poměr mezi započitatelnou dobou a rozhodným obdobím je ve většině Evropy obdobný jako v Česku.
Jde o rozhodnutí politické většiny
Návrh na zrušení podmínky podal Krajský soud v Hradci Králové na základě případu muže, který přišel o práci v době, kdy se měnila právní úprava.
Podle starého zákona by na podporu dosáhl, protože měl odpracováno více jak 12 měsíců za poslední tři roky. Po změně zákona už mu ale odpracovaná doba nestačila.
„Konkrétní vyvážení liberálního a sociálního hlediska stanoví parlamentní většina, rozhodování o obsahu sociálních práv patří mezi významné politické otázky. Proto je ÚS zdrženlivější vůči demokratické vůli zákonodárce,“ dodala Tomková.