Článek
Ministrův názor má šanci stát se literou zákona. Jeho úřad připravuje novou legislativní normu o elektronických komunikacích, který by dnešního dominantního operátora Český Telecom zbavil povinnosti zřizovat "předpotopní" budky v obcích, vždy jednu pro stanovený počet lidí.
Přesněji - jeho konkrétní povinnost zřizovat veřejné telefonní přístroje v rámci tzv. univerzální služby by zákon oblékl do natolik obecného kabátu, že by operátor už nemusel stavět budky v odlehlých obcích. A na samotách, kde žije jen pár lidí, by se na ně vypisovalo výběrové řízení. Netřeba popisovat, co by to v praxi znamenalo. Obyvatelé těchto koutů země mají podle návrhu nového zákona nepsanou povinnost se "zmobilizovat."
Chápu nadšení moderního člověka, především mladšího věku, pro rychlou a pohodlnou spojitelnost se světem, které je mobil nástrojem i symbolem. A ve jménu posvátného zisku vytlačují tedy mobily složitě udržovatelné veřejné telefony. Ty by mohly z odlehlých míst mizet stejně nemilosrdně, jako odtamtud mizejí veřejné dopravní spoje. Jde jen o to, že tím jsou z veřejných požitků vytlačováni někteří lidé.
Když z odlehlé osady zmizí telefonní budka, může to být pro mnohé z tamních obyvatel stejně tvrdá změna, jako když jim tam autobus začne místo třikrát denně jezdit jen jednou za den. Každý starý člověk není schopen si pořídit vlastní vozidlo, a stejně tak není každý schopen si pořídit, potažmo ovládat mobil. Tak to prostě je, i když mnohý teenager nad tím zakroutí nechápavě hlavou.
V české ústavě pak není ani slovo, že lidé neschopní zachytit technický pokrok mohou být vyloučeni z práva na pravidelné nákupy, zdravotní péči, cest za kulturou a jinými samozřejmostmi civilizace. Kdo bydlí odlehle, nemůže pochopitelně žít ve stejném pohodlí jako člověk z velkého města. Ovšem izolovat některé lidi ve jménu pokroku mi zavání velkou necitlivostí.
Ze zisků, kterými se Český Telecom může pochlubit, by pro něj neměl být problém ještě řadu let veřejné telefony budovat a udržovat. A to povinně ze zákona.
PRÁVO 8. července