Do války miliardářů může být zapleten i bývalý šéf společnosti ČEZ

Marek Čmejla a Jiří Diviš podali na svého bývalého obchodního partnera Radovana Vítka trestní oznámení loni v květnu. Prověřování byznysu jedněch z nejbohatších lidí v zemi se v listopadu ujali detektivové z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ). Kauza jim byla přidělena poté, co šest měsíců putovala mezi nejrůznějšími složkami policie i státního zastupitelství a řešilo se, kdo se horkého případu ujme.

V poslední době pak detektivové začali s prvními konkrétními kroky. V polovině ledna požádali právní zástupce Čmejly a Diviše, aby doplnili detaily k některým finančním tokům z trestního oznámení. Podle informací Práva je zajímají podrobnosti o peněžních transakcích, v nichž údajně figurovaly peníze Martina Romana a dalších manažerů, kteří měli Čmejlovi s Divišem pomáhat ve financování Vítkovy skupiny CPI.

Do byznysu měli vložit 3,5 miliardy korun, tedy více než třetinu z částky, o níž své bývalé obchodní partnery údajně Vítek obral. Není ale zřejmé, jakou konkrétní sumou se na obchodu měl podílet Roman.

Žádost o doplnění informací ze strany policie Právu potvrdila advokátka Katarína Kožiak Oboňová, která Čmejlu s Divišem zastupuje. Konkrétnější nechtěla být. Obecně prý jde o detaily k finančním pohybům kolem Vítkovy skupiny CPI.

„Na základě požadavku NCOZ doplníme veškeré podklady k finančním transakcím kolem CPI, kterými klienti disponují. Doufáme, že tyto informace a důkazy povedou k řádnému prověření podezření ze spáchání podvodu na mých klientech a nebudou pouze využity útržkovitě například pro prověřování mediálně či politicky zajímavějších kauz,“ sdělila Právu bez bližších podrobností Oboňová.

Mohla tím narážet i na kauzy Martina Romana, kterého v minulosti policie prověřovala kvůli zakázkám ČEZ. Případ však odložila pro nedostatek důkazů. V současnosti ho ještě česká policie prověřuje kvůli finanční transakci, při které ČEZ v roce 2009 poslal do Albánie v přepočtu zhruba 180 milionů korun na soukromý účet kosovského lobbisty Nueho Kalaje.

Roman vedl ČEZ sedm let do roku 2011. V současnosti žije ve Velké Británii a věnuje se vzdělávání či filantropii.

Trestní oznámení na Radovana Vítka popisuje příběh od roku 2008, kdy kyperská společnost Verali, ovládaná Čmejlou s Divišem, poskytla vlajkové byznysové lodi Vítka CPI Property Group investici přes 700 milionů korun do nákupu podílů v několika firmách. Dalších 269 milionů investovali o rok později.

Vítek díky tomu podle dokumentu zjistil, že Čmejla s Divišem mají peníze, a nejpozději na přelomu let 2009 a 2010 pak údajně vymyslel plán, že jejich finance získá.

Nejprve prý slíbil zisk polovičního podílu ve firmě, který měli Čmejla s Divišem získat, pokud do Vítkovy skupiny investují 7,5 miliardy korun. Dohoda byla naplněna v letech 2010 a 2011, kdy kyperská firma Verali částku splatila ve třinácti platbách.

A právě na některých z těchto plateb se měl podílet i Roman a další manažeři.

V té době prosákly informace, že Čmejla s Divišem figurují mezi obviněnými v kauze Mostecké uhelné společnosti, což bylo podle oznámení záminkou k tomu, aby Vítek zůstal majoritním benefi čním vlastníkem celé skupiny.

Přesto Čmejla s Divišem investovali do Vítkových firem dál, konkrétně přes dvě miliardy korun formou úvěru. V trestním oznámení tvrdí, že Vítek v mezičase podnikal takové právní kroky, aby je přesvědčil, že jsou rovnocennými partnery.

Všechno ale bylo jen naoko a ve skutečnosti prý žádné partnerství neexistovalo.

Plán pak byl podle trestního oznámení dokončen v dubnu 2016, kdy údajně Vítek přislíbil, že Čmejlu s Divišem vyplatí 13 miliardami korun. To ale Vítek následně oddaloval, existenci partnerství popřel a zamezil, aby Čmejlova a Divišova společnost Investhold byla zapsána na seznam akcionářů.

Tím zabránil, aby jeho „obchodní partneři“ měli jakýkoliv vliv na chod impéria. Vítkova CPI v minulosti jakékoliv provinění odmítla.