Hlavní obsah

Do šumavských řek se vrací stále více pstruhů potočních

Právo, Vladimír Vácha

V šumavských řekách začíná výrazně přibývat pstruhů potočních. O posílení populace tohoto původního druhu šumavské ryby usiluje Správa Národního parku Šumava už delší dobu a za posledních patnáct let se podařilo zvýšit její počet v některých lokalitách na pětinásobek.

Foto: Marek Drha, NP Šumava

Plůdky pstruha obohatí i přítok řeky Křemelné.

Článek

V minulých dnech začali zaměstnanci parku s vypouštěním dalších zhruba 65 000 pstružích plůdků do přítoků řek Křemelná, Řasnice, Teplá a Studená Vltava, které protékají parkem.

„Plůdek pstruha obecného, formy potoční, který v těchto dnech vysazujeme, se zhruba před měsícem vykulil. Vytírali jsme ho už loni v říjnu. V přirozeném procesu se dožije dospělosti jen pět procent pstruha potočního. Pokud jej vysazujme uměle, přežije zhruba třetina“ konstatoval vedoucí rybí líhně na Borové Ladě Josef Šperl.

Foto: Pavel Pechoušek, NP Šumava

Josef Šperl připravuje v líhni pstruží plůdek k vysazování.

Během života, pstruh každý rok nabírá na délce zhruba pět centimetrů a putuje tam, kde má víc potravy, na místa, kde se řeka zvětšuje. Tam ryba cítí, že je schopná ubránit se větším rybám nebo predátorům. Za tři až čtyři roky, když dospěje, se vrací do míst, kde byl vysazen, zde se vytírá a zakládá novou generaci. Obdobně vypouští do šumavských řek i lipana podhorního, mníka jednovousého a střevli potoční, což jsou původní druhy šumavských ryb.

Foto: Marek Drha, NP Šumava

Plůdek pstruha potočního

Mluvčí NPŠ Pavel Pechoušek v této souvislosti připomněl, že v řekách na území národního parku má lov ryb zvláštní pravidla. Rybáři tu chytají na háčky bez protihrotu metodou „chyť a pusť" a mohou si odnést pouze ryby, které do vod na území parku nepatří, třeba pstruha duhového, nebo dravé ryby - štiku, bolena nebo okouna.

Výběr článků

Načítám