Článek
„Někdo se omezením už přizpůsobil a nechá to tak. Většina škol ale změnu, myslím, uvítala, protože původní vyhláška byla zbytečně přísná. Řada škol už bufety a různé prodejny zrušila a teď se budou znovu budovat. Pořád se něco mění,“ řekla Právu Hana Stýblová, předsedkyně Asociace ředitelů ZŠ.
Nová vyhláška kvůli navýšení limitů cukrů, tuků a soli umožní bufetům prodávat třeba výrobky s vysokojakostní šunkou, která se dříve kvůli svému obsahu soli do povolených hodnot nevešla. S čistým svědomím tak mohou bufety prodávat chleba s máslem a se šunkou.
Rozšíří se i nabídka pečiva, která byla omezena kvůli tukům a cukrům. K mání budou i doslazované džusy a nektary, stejně tak doslazované mléčné výrobky.
Hořčice i kečup
Na pulty se vrátí i obložené bagety, které v určitém množství mohou být dochuceny hořčicí, kečupem či majonézou. Nicméně kofeinové produkty, čokolády, chipsy, slané tyčinky, energetické nápoje, přislazované limonády nebo tučné uzeniny zůstanou tabu.
Pamlsková vyhláška vešla v platnost v první polovině loňského roku a vzbudila rozruch. Řada škol zrušila bufety a odstranila automaty. Nový ministr školství Robert Plaga (ANO) hned zkraje ohlásil, že je třeba vyhlášku zmírnit.
Ve spolupráci s ministerstvem zdravotnictví to udělal, příliš přísná kritéria podle něj neplnila účel. Děti mnohdy nemají z domova ani ve školách zdravou stravu k dispozici, jindy si ji odmítají nakupovat, protože jim nechutná, a pořizují si svačiny v blízkých obchodech. Navíc je i pro prodejce složité stravu podle vymezených limitů sehnat.
Zavedení nových pravidel však popudilo některé nutriční odborníky. „Vyhláška se měla aktualizovat po dvou letech testování a následné analýze. Žádná nebyla a nikdo neví, kdo v meziresortní skupině byl, kdo co požadoval a prosazoval,“ řekla Právu nutriční terapeutka Margit Slimáková z organizace Globopol, která byla u přípravy první verze vyhlášky.
Čím víc budeme děti obklopovat nezdravými výrobky, tím víc jich budou konzumovat. Ale nikdy to nebude tolik, jako když se budou nabízet na chodbách škol
Přestože i ona má k mnoha kritériím původní verze četné výhrady, stojí si za tím, že vyhláška odpovídala doporučením Světové zdravotnické organizace pro stravování dětí, aby se předcházelo chronickým degenerativním nemocím. Prevenci proti vysoké obezitě u českých dětí nezpochybňují ani vládní resorty.
Podle Slimákové nová vyhláška jde na ruku výrobcům potravin a ministerstvu zemědělství, které si stěžovalo, že projekt „mléko do škol“ je ochuzen o přislazované výrobky, a tak jde hůř na odbyt.
Avšak třeba Potravinářská komora ČR argumentuje, že nepatrné zvýšení limitu cukru umožní nabízet dětem například jemné pečivo s vyšším podílem ovocné náplně. A také dokládá, že některé limity pro české školy byly zbytečně přísnější než limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací.
Slimáková odmítá i argument, že děti si mohou opatřit nezdravou stravu jinde než ve škole. „Příležitost dělá zloděje. Čím víc budeme děti obklopovat nezdravými výrobky, tím víc jich budou konzumovat. Ale nikdy to nebude tolik, jako když se budou nabízet na chodbách škol,“ míní.
Připomněla průzkum České školní inspekce, podle něhož v minulosti 86 procent škol nabízelo pro děti nevhodné potraviny, tedy stejný sortiment jako v regálech samoobsluh.
Svačiny z jídelny
Jak potvrdil v ČT zástupce ústředního školského inspektora Ondřej Andrys, zpočátku měly školy problém se s vyhláškou vypořádat, ale většinou se přizpůsobily. Na konci minulého školního roku jen tři procenta škol nedodržovala potravinové předpisy.
Někde sice školy bufety zrušily, jinde prodávají svačiny i v přísných limitech.
„Máme velké množství případů, kdy se školy dokázaly s vyhláškou velmi dobře vypořádat,“ řekl Andrys.
Příkladem by podle Slimákové mohly být školy, kde bufet provozují školní jídelny. Kuchařky si s obsahem živin a škodlivin vědí rady a příprava svačin je pro ně přivýdělek.
„A to byl od prvopočátku záměr – aby si školy zvykly připravovat skutečné potraviny. Změna vyhlášky ale podporuje přeprodávání hotových výrobků,“ uzavřela Slimáková.