Do rozvodů kvůli dětem stále víc zasahuje sociálka

Stanovil to nový občanský zákoník, který je v platnosti od letošního 1. ledna. Z něj totiž vyplývá, že opatrovnické soudy, rozhodující o tom, komu budou potomci přidělení do péče, jaký časový rozsah styku s dítětem určí druhému z rodičů a kolik bude platit výživné, musí ke stanovisku OSPOD více přihlížet.

„Nově zde přistupuje povinnost OSPOD podávat vyjádření ke každému rozvodovému řízení, kde jsou nezletilé děti, a to ohledně toho, jaký to pro děti bude mít dopad. Je to nový úkol a snad bude přínosný,“ napsal svým kolegům soudcům a právníkům na odborném internetovém fóru Právní prostor prezident Soudcovské unie Tomáš Lichovník.

Že rozvod manželství nesmí být v rozporu se zájmy dítěte, stanovoval i dříve platný zákon o rodině.

„Jenže tento zákon nepamatoval na to, že by děti někdo u rozvodového řízení výslovně hájil. Nemyslím si, že by děti měly být přímo vtahovány do řízení o rozvod manželství, ale je-li soudce na pochybách, jaký vliv bude mít rozvod manželství na nezletilé děti, tak by si měl vyžádat stanovisko OSPOD, jenž vystupuje v roli opatrovníka nezletilých, a měl by k němu přihlédnout,“ řekl Právu Lichovník.

Názory OSPOD na situaci v rodině jsou podstatné, protože ji často v roli mediátora dlouhodobě sleduje. Snaží se pohovory s rodiči mírnit vyhrocené situace, kdy se děti například stávají nástrojem vydírání mezi rozvádějícími manželi.

Obvykle když jeden z rodičů brání tomu druhému v přístupu k potomkovi nebo ho proti němu cíleně manipuluje.

Sociálka rovněž sleduje materiální zabezpečení dětí v rozvrácených rodinách. Zabývá se i případnými podněty z okolí rodiny s ohledem na to, zda je ohrožen zdravý vývoj dítěte. Právně v tom má oporu v mezinárodní Úmluvě o právech dítěte.

OSPOD, jehož pracovníci sídlí na obecních úřadech v rámci sociálky, má u soudu stejná práva jako rodiče. Může tedy podávat návrhy na soudní rozhodnutí, odvolání proti rozsudku. Rodiče jsou ze zákona povinni s OSPOD spolupracovat.

Nejde ale jen o rozvody. Že se sociálka už stala účastníkem i jiných řízení, se přesvědčila letos v zimě na vlastní kůži Lenka z Prahy. Dvě zástupkyně OSPOD přišly k jejímu soudnímu sporu o svěření dětí, které má s přítelem, do její péče.

„Předtím nás pracovnice sociálky navštívila doma, aby se přesvědčila, v jakých podmínkách mé děti žijí a jestli sama zvládnu se o ně postarat. Naštěstí kladné stanovisko OSPOD pak soudkyně v průběhu řízení přečetla a vycházela z něj při vyhlášení rozsudku. Roli to hrálo i při stanovení výše alimentů,“ svěřila se Právu Lenka.

Rodičům, kteří se nedokážou dohodnout o dětech, například ve vzdělání či přístupu k prarodičům, dává OSPOD kontakty na mediátory a doporučuje bod po bodu, jak se chovat, aby vyhrocená situace měla na psychiku dětí co nejmenší dopad.

Podle zkušeností rozvodových advokátů předrozvodový stav a následné rozvodové řízení přerůstají zhruba u pětiny rozpadlých manželství v nesmiřitelnou válku, vedenou o děti. Tisíce dětí se tak ocitají ve dvojím ohni, neboť ročně se v Česku rozvádí na třicet tisíc manželství.

Sporné rozvody a následné soudní tahanice o děti trvají přitom i léta.

Podle nového občanského zákoníku má OSPOD od Nového roku také možnost samostatně, bez ohledu na rodiče, podat návrh na předběžné opatření týkající se domácího násilí.

Za domácí násilí se přitom podle odborníků nepovažuje jen dlouhodobé fyzické napadání jednoho z manželů, ale také soustavné slovní ataky, ponižování, odebírání osobních věcí či braní dětí natruc, bez vědomí druhého z rodičů. Donedávna to bylo tak, že návrh na předběžné opatření proti domácímu násilí mohla podat jen ohrožená osoba.

„Ale právě děti jsou často oběťmi těchto konfliktů, byť domácí násilí nesměřuje vysloveně proti nim. Jsou druhotnou obětí, a zde tedy nově přichází v úvahu, že OSPOD může sám za dítě podat návrh na předběžné opatření,“ upozorňuje Lichovník.

Sociálka pak přitom může k soudu podat i návrh na omezení rodičovských práv a odpovědnosti.