Do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů chce historik Blažek i Pajerová

„Končila tam lhůta pro podání a přišlo pět návrhů,“ řekl Právu předseda senátní volební komise Jan Tecl.

Je mezi nimi studentská vůdkyně z roku 1989 a bývalá diplomatka Monika MacDonagh Pajerová, bývalý lidovecký poslanec a historik Jiří Mihola, archivář a historik David Valůšek nebo historik Petr Blažek.

„Rád bych, aby se zlepšilo renomé i kvalita práce ústavu,“ řekl Právu Blažek, který ÚSTR spoluzakládal a jako výzkumník v něm pracuje. Víc by se podle něj měla rozvíjet i spolupráce s podobně orientovanými organizacemi v zahraničí.

Funkci chce obhájit také Jiří Liška, bývalý senátor za ODS, kterému v Radě ÚSTR končí 6. prosince mandát. Stejně jako Karlu Černému a Jiřímu Junkovi. Trojice byla na návrh spolků zvolena v roce 2017.

Sedmičlenný orgán je složen ze čtyř občanských zástupců, dva členy navrhuje Sněmovna a jednoho prezident. Čtvrtým občanským zástupcem je Martin Palouš, disident a bývalý velvyslanec v USA, kterému skončí mandát příští rok v dubnu.

Na návrh prezidenta byl loni Senátem vybrán archivář Vojtěch Šustek. Sněmovní nominanti byli zvoleni v roce 2019, konkrétně na návrh ČSSD exministr vnitra František Bublan a na návrh ANO vojenský historik Eduard Stehlík, který je předsedou Rady ÚSTR.

Rada volí a odvolává ředitele, kterým je nyní Ladislav Kudrna. Jeho nástupu letos v květnu předcházela roztržka mezi radou a poradní vědeckou radou končícího ředitele ÚSTR Zdeňka Hazdry.

Ta tehdy prověřila a vyhodnotila anonymní podnět s tím, že se Kudrna ve své habilitační práci dopustil plagiátorství. Rada v čele se Stehlíkem to ale odmítla a Kudrny se zastala. „Je to snaha o očernění pana Kudrny,“ uvedl tehdy Stehlík.

Spolu s Hazdrou skončilo na protest proti Kudrnovi i 14 členů vědecké rady.