Článek
Důvodem rozhodnutí soudu je, že zakladatel spolku Kverulant Vojtěch Razima je bývalý zaměstnanec arcibiskupství, se kterým se rozešel ve zlém, a na arcibiskupství útočí dlouhodobě.
„Odpůrce (Razima) opomíjí, že nadace je založena k veřejně prospěšným účelům podporujícím poslání římskokatolické církve a je zcela ovládána Arcibiskupstvím pražským. Nařčení navrhovatele z ‚tunelování‘ je urážlivé a ohrožuje pověst navrhovatele (Duka),“ uvedla soudkyně.
Převod majetku za čtvrt miliardy na Dukovu nadaci budí pohoršení
Razima řekl Právu, že až výzvu soudu obdrží, tak článek z internetu stáhne. „Ale ihned se obrátíme na soud a budeme žádat o zrušení předběžného opatření. Každopádně se jedná o útok na svobodu slova, který jsme tady snad ještě nezažili,“ dodal.
Podezření, že Duka se svými spolupracovníky vyvedl církevní majetek do soukromé nadace, ale zůstávají.
Server Kverulant v úterý zveřejnil směnnou smlouvu s developerskou firmou Central Group, ze které vyplývá, že Dukova nadace by se měla stát majitelem „bytových a nebytových jednotek“ výměnou za dva lukrativní pozemky o výměře 30 tisíc metrů čtverečních hned vedle nákupního centra v pražské Hostivaři, které získala hostivařská fara v restitucích.
Ministerstvo: Je to soukromá nadace
Otazník visí hlavně nad tím, zda nadace zůstane pod kontrolou arcibiskupství. Jak potvrdilo ministerstvo kultury, Dukova nadace Arietinum je soukromý subjekt.
„Podle církevního zákona není registrována,“ řekla Právu mluvčí kultury Michaela Lagronová. Arcibiskupství se hájí tím, že v pětičlenné správní radě nadace musí být vždy arcibiskup a generální vikář.
Pochybnosti ale budí klauzule stanov nadace, která říká, že správní rada, kterou nyní jmenoval Duka, by měla zůstat ve funkci pět let bez ohledu na to, zda budou její členové dál pracovat pro arcibiskupství.
Chceme-li být svobodní, musíme být hrdí, píše Duka Zemanovi kvůli Vrběticím
Druhá sporná otázka se týká toho, jestli arcibiskupství pro vyvedení tak velkého majetku požádalo o souhlas Vatikán, protože podle kanonického práva by žádná diecéze neměla bez svolení nakládat s majetkem vyšším, než je 40 milionů.
Právo proto oslovilo apoštolského nuncia Charlese D. Balva v Praze. Ten ale pouze odkázal Právo na pražské arcibiskupství. To odpovědělo, že povinností diecéze je žádat svolení Vatikánu jen v případě „zcizování velkého majetku“, nebo „když se prodávají kulturně vysoce hodnotné nemovitosti“.
Jiří Prinz, mluvčí Arcibiskupství pražského, Právu sdělil: „Zmiňovaný záměr do této kategorie nespadá.“