Článek
„Dnes jednoznačně víme, že jsou to sítě, ve kterých figurují lidé z celé řady zemí. Jsou to jak lidé z těchto komunit – např. Iráčané –, tak ti, kteří mají výhodu občanství více zemí, takže mohou bez problémů cestovat schengenským prostorem,“ řekl Právu analytik Břetislav Tureček, vedoucí Centra pro studium Blízkého východu Metropolitní univerzity.
„Mezi převaděči jsou bezpochyby i čeští taxikáři. Nabírají migranty v Praze na hlavním nádraží a odvážejí je, když ne přímo do Německa, tak alespoň na německou hranici,“ dodal.
Za stovky tisíc a pod kontrolou
Čeští převaděči se podle policie objevují v jednotkách případů. „Nejčastěji se jedná o občany Ukrajiny, občany Sýrie s povoleným pobytem v některé zemi EU,“ uvedl mluvčí policejního prezidia Jakub Vinčálek.
Šéf cizinecké policie Milan Majer uvedl minulý týden v rozhovoru pro Právo, že se cena pohybuje mezi 500 až 5000 eury za osobu (zhruba 12 000–120 tisíc Kč).
V přepočtu za stovky tisíc korun mají od převaděčů migranti dostat nejen samotné zprostředkování převozu do Německa, které je obvykle jejich cílem, ale také návod, jak přesně postupovat, pokud je během cesty chytí policie.
Šéf cizinecké policie pro Právo: Převaděči už útočí i na policisty
Méně riskantní je pro ně například tvrdit, že se s ostatními zadrženými běženci setkali až na cestě a nejdou spolu ve skupině už od začátku.
Realita je však jiná. Do dodávek převaděči vměstnají i několik desítek běženců. Některé východní organizované skupiny je pak vysazují na Slovensku. Hranici běženci překonají pěšky nebo vlakem.
„Převaděčská síť se snaží mít tyto lidi pod kontrolou, posílat je do svých hotelů, které už jsou na ně navázané, předávat je svým řidičům, kteří jsou na to navázáni, a tak dále. Částka vypadá vysoká, ale obvykle, kdo do tohoto investuje, tak stěhuje celou svoji existenci. Rozprodají doma všechno a předpokládají, že je bude následovat i jejich rodina,“ uvedl Tureček.
Podle policie patří mezi převaděče nejčastěji nezaměstnaní muži mezi dvaceti a čtyřiceti lety. Po jejich zadržení s nimi vedou trestní řízení.
„Buď končí v rámci zkráceného trestního řízení trestem v podobě vyhoštění, peněžní pokuty, nebo podmíněného trestu odnětí svobody,“ sdělil Vinčálek. Až při jejich opakovaném zajištění jim hrozí přísnější tresty.
Stát přitvrdí. Za pašování lidí bude osm let vězení
„Dva převaděče stíháme vazebně. To už je první vlaštovka. Se státním zastupitelstvím připravujeme úpravu paragrafu v trestním zákoníku o převaděčství, aby postihy byly daleko tvrdší. Aby převaděči věděli, že když je chytneme, tak je zavřeme,“ řekl minulý týden Právu Majer.
Za organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice aktuálně hrozí až pětileté vězení.
Uprchlíci se bojí mluvit
Vyšetřovatelé se setkávají s neochotou migrantů svědčit proti pašerákům. Migranti jsou totiž na převaděčích závislí, což je vystavuje různým formám vykořisťování a zneužívání.
„Nelegální převaděčství bývá často doprovázeno nelidským nebo ponižujícím zacházením s migranty – jejich vystavení tělesnému nebo duševnímu utrpení v důsledku nedostatku jídla, tekutin či nevhodných hygienických podmínek,“ sdělil mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka.
„Migranti jsou schováváni v zastavěných prostorách uvnitř vozu, nebo dokonce v prostorách motoru. Jsou převáženi několik hodin bez zastávky. Převaděči se snaží ukrýt co největší počet lidí, aby maximalizovali svůj zisk,“ doplnil.
Podle Turečka jde však spíše o výjimky. „K incidentům dochází. Slýcháme o sexuálním zneužívání, popřípadě o loupežných přepadeních. Ovšem pokud má převaděčský systém fungovat, pak incidenty tohoto typu, ať už násilné potyčky s policií, nebo napadání uprchlíků, nikomu neslouží. Když převaděčská skupina získá pověst násilníků, tak další klienti už s ní nepůjdou,“ popsal.
Od rusko-estonské hranice zmizela tisícovka ukrajinských uprchlíků
Zajištěno zatím 54 převaděčů
Komunikace mezi migrantem a převaděčem obvykle probíhá prostřednictvím sociálních sítí nebo šifrovaných služeb, což může přinášet další potíže se sledováním finančních toků.
Podle mezinárodního Finančního akčního výboru jsou roční zisky nelegálních převaděčů odhadovány na 10 miliard dolarů, tedy 252 miliard korun.
„Stal se z toho problém, kdy už nejde o pomoc trpícím, ale o nelegální a nezdaněný byznys. Je správné, že se proti tomuto postupuje tvrdě,“ konstatoval Tureček.
Od znovuzavedení kontrol na hranicích na konci září policie prověřila téměř 290 tisíc lidí a odhalila 2161 migrantů a 54 převaděčů.
V reakci na krok české vlády zahájilo kontroly na hranicích se Slovenskem také Rakousko. Slovensko zase posílilo kontroly na hranicích s Maďarskem.
Četnější namátkové kontroly na pomezí s Českem a Rakouskem začalo v pátek kvůli rostoucí migraci provádět i Bavorsko.