Článek
Meč i takzvanou čáslavskou kalvu – vrchní část lebky s poškozeným nadočnicovým obloukem, pravděpodobně Žižkovy – a faksimile Jistebnického kancionálu vystavila Církev československá husitská v pražské Betlémské kapli. Předměty je možné vidět v sobotu a v neděli od 10 do 20 hodin. Husitská církev v pátek vojevůdci věnovala bohoslužbu v Betlémské kapli.
Detailní záběry Žižkova meče se nesmějí pořizovat.
Duchovní Církve československé husitské Hana Tonzarová Novinkám řekla, že meč z Prahy odvezla švédská vojska v roce 1648 s rudolfinskými sbírkami. Do Prahy se z nich dostal zatím hlavně Codex gigas, známý jako Ďáblova bible, Žižkův meč ještě ne. „Zapůjčili ho jen nyní u příležitosti 600. výročí Žižkova úmrtí,“ řekla Tonzarová. Exponát bude po celou dobu přísně střežen.
Meč má podle ní nevyčíslitelnou hodnotu, i když není možné zjistit, kdo ho vlastnil. „Zda meč opravdu patřil Janu Žižkovi, není možné potvrdit, historické analýzy se u něj na rozdíl od čáslavské kalvy neprováděly. Nelze tedy s naprostou jistotou říci, že tento meč skutečně třímala Žižkova ruka,“ uvedla Tonzarová.
Pohlédněte do tváře Jana Žižky. Vědci zrekonstruovali jeho podobu
Aproximace obličeje Jana Žižky podle lebkyVideo: Cicero da Costa Moraes
Jedná se ale jednoznačně o meč z doby husitských válek, i když patrně jeho rukojeť byla později přepracována. Jak se meč dostal do sbírky kuriozit císaře Rudolfa II., se neví. „Ale měl historickou cenu i pro Rudolfa II. Asi by ve svých sbírkách neuchovával něco ledajakého,“ doplnila Tonzarová.
Podle švédského kurátora Jonase Häggbloma tvoří meč dvě části, starší čepel a mladší rukojeť. Mladší část by mohla být z 16. století, jedná se podle něj ale o starý, hodnotný meč, který vypráví příběh o tom, jak důležité mohlo být mít relikt Jana Žižky.
Tady jedl a spal. Žižkovo poslední tažení přes Chotěboř připomíná bronzová deska
Historik Petr Čornej, autor velké monografie o Žižkovi, si myslí, že meč přímo Žižkovi nikdy nenáležel. Řekl to v pátek Českému rozhlasu; zároveň zdůraznil Žižkova vojenská vítězství nad křižáky císaře Zikmunda v letech 1420 a 1422. „Nemáme v českých dějinách většího a úspěšnějšího válečníka,“ konstatoval v rozhlase Čornej.
Jezdecká socha Jana Žižky na pražském Vítkově
Meč lze vidět v podzemí Betlémské kaple ve sporém osvětlení. Kalva a faksimile kancionálu jsou umístěny přímo v modlitebně. Při páteční mši zaznělo kázání k Žižkovu významu, který byl podle husitů v různých generacích překrucován. Zásadní je jeho boj o reformu církve i světa i jasná vůle nenechat se umlčet. Mši zakončilo přijímání podobojí, Kristovy krve i těla, pro všechny zájemce.
Památník Jana Žižky v Trocnově
K Žižkovu výročí uspořádala akce mnohá města. Husitská církev také o vojevůdci nechala natočit film. Donedávna se Jan Žižka zobrazoval s palcátem. Jeho jezdecká socha na Vítkově od Bohumila Kafky i socha v rodném jihočeském Trocnově sice palcáty drží, jsou však rovněž vybaveny dlouhým mečem.
Žižka po staletích dobyl hrad Kost, podle profesora Čorneje nebyl lapkou
