Článek
Kurd Talabání byl zvolen prezidentem Iráku na základě výsledků lednových parlamentních voleb a dohody rozhodujících politických stran. Kurd v čele Iráku je symbolem demokratických změn v zemi po svržení Sadáma Husajna, jenž páchal zločiny na Kurdech.
Talabání navštívil v minulosti Prahu již dvakrát, loni jej přijal vicepremiér Petr Mareš, už v roce 1991 jednal s tehdejším československým prezidentem Václavem Havlem, což sám Tálabání před časem pro Právo označil za své vůbec první přijetí hlavou státu. Nynější návštěvu budou doprovázet přísná bezpečnostní opatření, která se dají přirovnat k ochraně ruského či amerického prezidenta.
Talabání se měl v pondělí společně s pražským primátorem Pavlem Bémem projít po Karlově mostu, ovšem údajně z časových důvodů z návštěvy sešlo. Ovšem irácký prezident poobědval v prostorách Senátu, kde mu byl společníkem např. místopředseda Senátu Petr Pithart.
Cílem návštěvy je prohloubení česko-íráckých vztahů, Iráčané mají především zájem o spolupráci při modernizaci jejich armády. Další přílžitostí pro české investory v Iráku je výstavba tamních silnic a železnic. Češi se chtějí podílet na vytvoření územního plánu jihoirácké Basry.
Česká republika přispěla k rekonstrukci Iráku po spojeneckém útoku z jara 2003 polní nemocnicí. Nyní na základně Šaíba působí stovka českých vojenských policistů.
Tálabání byl od 70. let jedním z předních vůdců kurdského emancipačního hnutí v Iráku, ovládaném diktaturou z Arabské strany socialistické obrody BAAS diktátora Sadáma Husajna. Dodnes stojí v čele levicového Vlasteneckého svazu Kurdistánu (PUK).