Článek
Zato mateřinky a malé venkovské školy stávku příliš nepodporují, a když, tak jen manifestačně. Pokud se tyto školy zahrnou do výpočtů, dosáhne počet těch, co se v pondělí neotevřou, jen čtvrtinu z celkových 12 000 škol (mimo vysokých škol.).
Nejradikálnější na jižní Moravě
K nejradikálnějším regionům podle informací odborářů patří Jihomoravský kraj, kde se neotevře 75 % základních a středních škol, Moravskoslezský kraj (73 %) a Praha (58 %). Naopak, do stávky se nejméně hrnou učitelé a jejich kolegové na Vysočině (33 % základních a středních škol), v Olomouckém kraji (37 %) a v Jihočeském kraji (39 %).
"Stávkuje 3012 škol. Když z celkového počtu regionálních škol odečteme mateřinky a neúplné základní školy (jen 1. až 5. ročník), zůstane nám 5379 škol. A těch se zavře 68,7 procenta," řekl v pátek Právu šéf Českomoravského odborového svazu pracovníků školství František Dobšík. Protestovat podle něj bude 71 941 z 200 000 zaměstnanců škol, tedy víc než třetina. Kdo ale především nebude v pondělí pracovat, jsou učitelé. Ti tentokrát nechtějí děti učit ani je nebudou hlídat.
Odborář Dobšík: jsem spokojen
Nejmenší ochotu ke stávce mají v mateřinkách - tam se neotevřou brány jen několika set škol z celkových asi 5500. Podobné to bude u menších, venkovských základních škol (neúplných), kterých zůstane zavřeno z 1497 jen 102. Šéf odborů to zdůvodňuje tím, že učitelky v těchto zařízeních berou svou práci jako službu rodičům a nechtějí jim dělat potíže.
Přesto je ale Dobšík s plánovanou účastí ve stávce spokojen. "Je to víc než za ministra Pilipa, kdy kantoři zorganizovali řetězovou stávku. Ukazuje se, že problém ve školství existuje, dlouhodobě se neřeší a řešit by se měl," řekl Dobšík. Zároveň ale přiznal, že by byl rád, kdyby se uzavřelo více škol. Proč se tak nestane? "Určitou roli tady asi sehrálo i zastrašování a nátlak, i když těch případů asi nebylo mnoho. Ale na druhé straně, o některých jsme se nejspíše ani nedozvěděli," soudí šéf odborů.
Na otázku Práva, zda si myslí, že stávka o této síle bude mít efekt a přinutí vládu přidat více peněz na zvýšení platů, Dobšík uvedl: "Věřím, že to s vládou pohne. Je to přes 70 000 potenciálních voličů, nad čímž by se vláda měla rozhodně zamyslet. A když ne, připravíme další nátlakové akce, asi časově neomezenou stávku, kterou načasujeme na dobu dvou či tří týdnů před tím, než bude v parlamentu projednáván státní rozpočet."
Buzková: hodnocení až po stávce
Ministryně školství Petra Buzková nechtěla komentovat počet škol, které jdou do stávky a budou zavřené. "Nebudu se k tomu vyjadřovat, protože informace jsou velice různé. Zhodnotíme účast škol příští týden, až po stávce," řekla v pátek Buzková. Na dotaz, zda stávka kantorů podle ní může ovlivnit rozhodování vlády, že by přece jen učitelům přidala na platy v příštím roce víc peněz, ministryně reagovala: "Nemyslím si, že by stávka mohla cokoliv ovlivnit. Pokud by vláda měla víc peněz, aby je dala na vyplacení 13. a 14. platů, jak požadují odbory, tak by to udělala. A pokud je mít nebude, prostě to neudělá."
Buzková nicméně dodala, že jsou s šéfem odborů stále v kontaktu. Ten Právu potvrdil, že se ještě dnes s ministryní sešli a dohodli se na dalším jednání na příští týden.
Rodiče již mají vědět
Odbory původně slíbily rodičům, že nejpozději do 27. srpna je budou ředitelé škol informovat, zda jejich škola stávkuje. Tento slib se ale nepovedlo dodržet, protože mnohde se kantoři rozhodovali na poslední chvíli. Dobšík nicméně tvrdí, že nejpozději v pátek by to již rodiče vědět měli - ať už z vývěsek škol nebo z osobní návštěvy školy či z místního rozhlasu.
