Do nebe volající arogance: Politici místo studu mistrují budoucí středoškoláky a rodiče

Arogantních vyjádření politiků tak v poslední době přibývá, mají zastřít selhání státu a krajů, které o demografické křivce vědí dlouhá léta a nic neudělaly. Výsledkem je současný stav, kdy místo na střední škole marně shánějí děti, které přitom mají odpovídající prospěch i výsledek z přijímacích zkoušek.

O jedno z prvních vyjádření v tomto tónu se už dříve postaral exministr a bývalý předseda lidovců Pavel Bělobrádek. „A jak si to představujete? Že budeme rozšiřovat kapacity gymnázií a pak je zase rušit až populační křivka spadne?“ napsal na Twitter. Vůbec mu přitom nedochází, že přesně toto lidé od politiků očekávají.

Bývalý místostarosta Prahy 6 pro školství a poslanec Jan Lacina (STAN) zase v minulých dnech Právu řekl, že když se někdo přestěhuje z Prahy ven, tak si to má rozmyslet se vším všudy.

„Lidé chtějí dům se zahradou, ale už nepřemýšlejí o kvalitě školství. To si mají rozmyslet. A ne čerpat jen bonusy, mít kvalitní bydlení se zahradou, ale i kvalitní školu v Praze 6,“ uvedl v souvislostí s tím, že děti ze středních Čech chtějí do pražských škol.

„Na gymnázia není takový přetlak jako v minulých letech. To, že neuspěje na gymnázium nějaké procento lidí, je každý rok. Není to tak, že letošní rok by v tom byl výraznější,“ uvedl v úterý pražský radní Klecanda.

Problém je podle něj spíše na středních školách. I tak by ale podle něj měla kapacita v Praze stačit.

„Nemyslím, že by byl tento ročník nejsilnější. Podíváme-li se na Prahu a střední Čechy, tak další roky budou ještě horší. A první třídy jsou také nyní silný ročník. Proto se bavíme i o výstavbě,“ doplnil.

Hlavní problém vidí radní Prahy i Středočeského kraje právě v tom, že v pražské aglomeraci „kolabuje školství“ kvůli přílivu lidí. Navíc chybí finance na další výstavbu, zapojit se tak podle nich musí stát.

„Je potřeba si uvědomit, že školství je jenom jedna z oblastí. To stejné čeká zdravotnictví, sociální služby…,“ nastínil jeho středočeský kolega Vácha.

Ten také na konferenci poznamenal, že s kapacitami středních škol se nehýbe podle toho, jak jsou silné a slabé ročníky. „My s kapacitami nepracujeme tak, že když jsou slabší ročníky například o 35 procent, tak zavřeme 35 procent gymnázií a středních škol. Žáci se tak v určité době dostali a dneska se nedostanou,“ míní.

„Platí to i ve sportu, když se narodíte v nějaké věkové kategorii, tak musíte být lepší. S tímto nejde nijak dělat. Musíme dělat kapacity tam, kde přibývají lidé,“ přirovnal vzdělání k docházce do sportovního kroužku.

Současný problém pak částečně plyne také podle Klecandy z toho, že zápis není digitalizován. Mnohé děti se právě proto podle něj zatím nikam nedostaly. Připomněl, že se čeká stále na to, až se uchazeči, kteří se dostali na více škol, rozhodnou pro jednu variantu.

V Praze navíc podle Klecandy došlo již v některých školách k navýšení kapacity. „Navýšení proběhlo již o 200 míst, jedná se hlavně o navýšení kapacity z 30 na 35 míst ve třídách, gymnázium U Libeňského zámku navýšilo o celou jednu třídu. Pro 2. kola je nabízeno zatím 330 míst, ale dále to střední školy navyšují,“ shrnul situaci.

V Praze byla hranice pro přijetí vyšší než v jiných částech země. Například na gymnázium je potřeba získat průměrně 80 bodů ze 100, v jiných krajích je to i o desítky bodů méně.

Konkrétně například na gymnázium Arabská na Praze 6 museli mít žáci až 88 bodů, naopak pro přijetí na Gymnázium Chomutov stačilo 41 bodů. V Praze pak také jen hrstka škol vypsala druhá kola, některé z nich jsou navíc soukromé, takže si za studium na nich rodiče připlatí.