Článek
Norský sociální úřad Barnevernet zamítání žádostí vysvětloval tím, že pro setkání není vhodná doba. K posouzení žádostí se prý vrátí, až se situace uklidní.
„Nikdo neví, co úředníci Barnevernetu považují za zklidnění situace. Můžeme se jen domýšlet, že tím myslí okamžik, kdy Eva Michaláková přestane o děti bojovat,” řekl Hasenkopf.
K žalobě právníci přistoupili nyní, protože Norsko nedávno ratifikovalo Haagskou úmluvu o soudní příslušnosti ve věcech péče o děti. Úmluva zavazuje státy brát ohled na rodinné vazby dětí, což dříve v norském právu zakotveno nebylo.
Pavelka je přesvědčen, že odmítání schůzek norskou stranou je cílené. „Potřebují vymazat z mozku chlapců, že mezi námi existuje vztah,” poznamenal.
Vzpomínal, jak s vnuky trávil společný čas a jak s nimi mluvil česky. Je přesvědčen, že jejich sourozenecký vztah i znalost češtiny by se ještě mohly obnovit.
Finanční sbírka bude pokračovat
U norského soudu bude Pavelku zastupovat právník Per Danielsen. Náklady na něj budou dvojnásobné až trojnásobné ve srovnání s náklady na norskou právničku Michalákové, které činily asi 380 tisíc korun. Petiční výbor na podporu rodiny proto plánuje pokračovat ve veřejné sbírce.
Důvodem odebrání dětí mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné rodině.
Okresní soud v červnu zbavil Michalákovou rodičovských práv k jejím dvěma synům, krajský soud se odvoláním odmítl zabývat. Tento případ půjde k nejvyššímu soudu v Norsku, aby se pak mohla Michaláková obrátit na Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku.
Související téma:
Norská strana se k případu nevyjadřuje. Podle některých médií a expertů tak není možné udělat si jasný názor jen podle stanoviska jedné strany.