Článek
„Najít někoho, kdo by chtěl odjet do nebezpečných úřadů jako do Bagdádu nebo Kábulu, na druhou stranu zeměkoule nebo někam, kde jsou vysoké životní náklady, je hodně složité. Máte-li výjezd risknout, tak to musí být buď místo, které vás láká, je velmi dobře placené, nebo jste taková hvězda, že vás zpět vezmou vždy,“ vysvětlil Právu zdroj z ministerstva zahraničí.
Jsou destinace, kde se musí výběrová řízení opakovat. Nejčastěji ty se zhoršenou bezpečností
„Jakmile jste na ústředí, podle služebního zákona vás nikdo nemůže jen tak vyhodit. Máte plat a své jisté do důchodu. Přijít o to můžete právě tím, že vyjedete, protože míst na misích je asi dvakrát tolik než doma. A když po návratu do Prahy do půl roku nezískáte místo, tak vás mohou propustit,“ doplnil zdroj.
Pořád je to prestiž
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) situaci kriticky nevidí, podle něj je práce na ambasádách pro všechny diplomaty prestižní záležitostí. Na druhou stranu přiznává, že s obsazováním některých postů problémy existují.
„Nemám indicie, že bychom trpěli personální nouzí a měli plošný problém obsazovat pozice na zastupitelských úřadech,“ sdělil Právu Petříček
„Nicméně jsou destinace, kde se musí výběrová řízení opakovat. Nejčastěji se jedná právě o destinace se zhoršenou bezpečnostní situací. I proto je pravda, že je nutné zlepšovat pracovní podmínky tak, aby se vyrovnaly ostatním členským státům EU,“ dodal Petříček.
Nouze o ekonomy a právníky
Na potíže si vzpomíná i jeho předchůdce v resortu a nynější šéf sněmovního zahraničního výboru Lubomír Zaorálek. A podle něj se týkaly i ambasadorů, nejen řadových diplomatů.
„Sehnat velvyslance do nebezpečné destinace byl problém. Nebylo ale ani jednoduché najít člověka, který by vedl misi v zemi, která na první pohled sice nebyla riziková, ale byla složitá například podnebím, jazykem či vzdáleností od domova. Ambasád, kde je příjemné sloužit, opravdu moc není,“ řekl Právu.
Na problémy poukázal i další diplomatický zdroj, který si nepřál být jmenován. „Rozdíl mezi českým platem a zahraniční dietou už není tak atraktivní. Začínající diplomat dostane asi 2500 eur měsíčně, tedy 65 tisíc korun hrubého. V Česku sice dostane tak polovinu, ale odpadá řada výdajů, které na misi musíte platit. Takže když se vám přihlásí dva lidi z MZV na pozici zástupce velvyslance v nějaké evropské zemi, pomalu si mnete ruce,“ řekl Právu.
Podle něj je problém získat i administrativně-technické pracovníky.
„Najít sekretářku do Paříže byl nadlidský úkol, muselo se vypsat výběrové řízení pro člověka mimo resort. A už vůbec nemluvím o právnících či ekonomech, protože MZV se svými tabulkovými platy soukromému sektoru nemá šanci konkurovat,“ konstatoval pro Právo zdroj.
Klesající zájem o diplomacii potvrzují i statistiky o lidech hlásících se na Diplomatickou akademii MZV, jíž procházejí nově přijatí diplomaté.
Ze stovek zájemců je už jen pár desítek
„Počet zájemců přesně neevidujeme, ale v počátcích Diplomatické akademie, která byla založena v roce 1997, se pohyboval ve stovkách, od roku 2012 až 2015 byl počet přihlášek zhruba 120 a v posledních třech letech je tento počet mezi 50 a 70 přihláškami,“ sdělil Právu Robert Řehák z tiskového oddělení resortu.
„Od založení absolvovalo akademii asi 250 posluchačů. Jejich počet určuje počet systemizovaných míst na MZV na pozici diplomatický koncipient. Ten se pohyboval v letech 1997 až 2010 mezi 11 a 19 posluchači každý rok, v roce 2012 byl snížen na deset, od roku 2014 na osm systemizovaných míst,“ dodal Řehák s tím, že se MZV vždy podařilo vybrat vhodné uchazeče.