Do gymnázií a lyceí víc žáků, plánuje ministerstvo

„Kapacity lyceí se mohou navyšovat v zásadě bez omezení. Dosud lycea spadala mezi odborné školy, pokud chtěl kraj zřídit lyceum, musel škrtnout odpovídající počet míst na jiné odborné škole. Na to narážely kraje, ale i soukromé a církevní školy,“ řekl Právu náměstek ministra školství Jiří Nantl (ODS).

Už v příštím roce by se podle něj mohla nabídka všeobecně vzdělávacích oborů rozšířit. Výrazné změny v návrhu dokumentu neočekává, vláda ho bude schvalovat v září či říjnu. „Pokud kraje zareagují dostatečně pružně, u příštích přijímaček už nemusí být přetlak tak silný jako letos,“ dodal.

Letošní, ale i loňské přijímačky se táhly ve znamení velkého napětí, protože kapacity všeobecných oborů jsou hlavně ve velkých městech nízké, zároveň se u nich sešly populačně nejsilnější ročníky. A v příštích letech budou ročníky ještě početnější.

Všeobecné vzdělávání je hodně žádané, protože mládež čím dál častěji oddaluje rozhodnutí o kariérní dráze a specializaci. Větší část navíc nastupuje na vysoké školy a právě všeobecné vzdělání je připravuje nejlépe.

Tyto tendence podporují také oficiální strategie ministerstva školství i proto, že v překotné době není jasné, jaké profese budou za několik let vznikat, a se všeobecným základem se absolventi snáze přizpůsobí.

Nový ministerský záměr hovoří o tom, že by obory všeobecného vzdělávaní měly mít rovnocenné zastoupení vůči odborným. Dosud byl jejich podíl na středoškolské soustavě zhruba třetinový, což je nejméně v EU.

I podle nového znění budou muset kraje při zřizování nových míst brát v potaz populační růst, ale zároveň zohlednit i naplněnost a dostupnost kapacit všeobecných oborů. Vágní ustanovení rozváže krajům ruce, ale záležet bude i na jejich vlastních strategických dokumentech.

Většina krajů zvýšenou poptávku po všeobecném vzdělávání nestíhala. Obzvláště komplikovaná situace byla v Praze, kde jsou sice místa na čtyřletých gymnáziích pro zhruba čtvrtinu uchazečů, jenže do Prahy se hlásí i Středočeši, kde je míst na gymnáziích pro desetinu. To je nejméně v republice.

U přijímaček tak často z kapacitních důvodů pohořely i děti, které získaly ve státních testech 85 bodů. V jiných krajích se dostali na gymnázium uchazeči s 30 body. Ani v Brně nebyl pře­tlak tak citelný, protože Jihomoravský kraj v posledních letech zřizoval nové lycejní obory a staví nové gymnázium pro 700 studentů. Právě zde Nantl před nástupem na ministerstvo působil jako krajský radní pro školství.

Podle něj ale výstavba nové školy je běh na dlouhou trať a pro kraje bude schůdnější zřizovat nové všeobecné obory v rámci stávajících škol. Zejména lycea lze kombinovat s některými odbornými školami. Jsou všeobecně zaměřená, ale mají i specializace, třeba ekonomické, pedagogické, přírodovědné, technické či zdravotnické.

Velké cíle si vytyčila například Vysočina, a to už pro příští školní rok. „Při plánovaném posílení kapacit gymnaziálního oboru se počet žáků v tomto studiu zvýší na třetinu a počet žáků na lyceích až ztrojnásobí,“ popsal na svém blogu vysočinský radní pro školství Jan Břížďala (Piráti). To by znamenalo, že podíl žáků ve všeobecném proudu bude dvoupětinový.

Podle Nantla se ale projekty chystají také v Libereckém nebo Jihočeském kraji. Nyní objíždí i další kraje, kde s jejich představiteli o nových možnostech vyjednává.