Do domovů sociálních služeb se vracejí čtyřnozí terapeuti

„Doba covidová byla pro všechny složitá, byly týdny, kdy jsme byli úplně uzavření, protože prioritou je samozřejmě zdraví jak klientů, tak i personálu. Když jsou časy normální, chodí sem psi jednou týdně asi na dvě hodiny,“ vysvětluje ředitel Domova Horní Bříza Jiří Horník. V něm terapeutičtí psi navštěvují zhruba stovku klientů, většinou seniory se zdravotním postižením.

„Na první pohled jsme se seznámili. Líbí se mi na nich, že jsou velmi poslušní a čistí. Dobře se chovají a mám je prostě rád,“ pochvaluje si návštěvu dvojice černých labradorů v domově Bohumil Šmídl.

„Já si nikdy nevzpomenu, že mají přijít, ale když mi to přijdou říct, tak mám hroznou radost, že už jsou tu,“ popisuje nadšeně František Kubík, ke kterému si psí terapeuti kvůli jeho zhoršené pohyblivosti lehají do postele.

Labradoři Garp a Moetka jsou oba profesionálně cvičení psi, kteří své pacienty dokážou rozveselit díky svým hravým, ale zároveň velmi trpělivým a poslušným povahám.

„Navštěvujeme lidi po pokojích, kde si psy hladí, dávají jim piškoty, také je mohou učesat. U těžších klientů jde pejsek do postele, ke klientovi se přitulí, namasíruje ho a zahřeje,“ vysvětluje trenérka asistenčních psů organizace Pomocné tlapky Hana Pirnerová.

Absence psích pomocníků byla během striktních omezení v domově znát. Kromě radosti totiž psi přinášejí klientům i viditelná zlepšení jejich fyzického i psychického stavu.

„Pokud se například stane, že klient není v psychické pohodě, tak ho pejsek dokáže uklidnit a nastavit mu zpátky pocit pohody,“ říká sociální pracovnice domova Barbora Čechová. Klienti jsou podle ní také fyzicky aktivnější, v touze jít psy vyvenčit je nezastaví ani jejich zdravotní potíže.

„Cítím se úplně jinak nervově i psychicky, když přijdou, je mi dobře. Ani to neumím vysvětlit. Celý život jsem žila se psy, teď ho najednou nemám. Líbí se mi na nich ta bezprostřednost. Poznají, že je člověk nemocný. To je u nich hezké,“ svěřuje se klientka domova Iveta Chalušová s tím, že na setkání se psy se vždy dlouho těší a připravuje.

Účinnost a pozitivní vliv čtyřnohých návštěvníků na klienty potvrzuje i ředitel domova Horník.

„Reakce na psy jsou často i o řád lepší, verbálně i neverbálně, než jak reagují na komunikaci s lidmi, s pečujícím personálem. Často jsme až překvapeni, jak pozitivně na pejsky reagují,“ říká ředitel a dodává, že v budoucnu by chtěl v domově zavést také další podoby zvířecí terapie, jakou je například ta s koňmi.

Za koronavirových opatření, kdy klienti postrádali psí společnost, hledali provozovatelé canisterapie i různá alternativní řešení, jak jim kontakt umožnit.

„Do domova sociálních služeb, kam jsme pravidelně chodívali, naši zaměstnanci mezi seniory nesměli. Vedení domova nás proto požádalo alespoň o zapůjčení našich psů. Setkání bylo velmi dojemné,“ popsala ředitelka organizace Helppes Zuzana Daušová.

Některé organizace se rozhodly terapie neomezovat, složité době se přizpůsobily výcvikem i terapiemi distančně.

„Ve spolupráci s klienty a vychovateli jsme dokázali některé konzultace, nácviky a aktivity přesunout do online prostředí a prostřednictvím videohovorů můžeme pružně reagovat na potřeby klientských rodin i vychovatelů,“ sdělila Novinkám mluvčí organizace Pestrá Dita Havlíčková.

Podle Hany Pirnerové z Pomocných tlapek se zájem o psí terapeuty v době covidu zvýšil, a to nejen ze strany domovů s pečovatelskou službou, ale i jednotlivců. Se svými psy se tak opět účastní i soukromých lekcí, které využívají například rodiny s autistickými dětmi.

Zvýšený zájem potvrzuje i Dita Havlíčková. „Zaznamenali jsme během pandemického období zvýšenou poptávku, protože hodně žadatelských rodin mělo více času o psím parťákovi přemýšlet a kontaktovat nás. Teprve v průběhu dalších měsíců se ukáže, zda budeme schopni zvýšenou poptávku uspokojit,“ dodala.