Článek
"Nejzajímavější na tom je, že tenhle tank se sem dostává po více než 70 letech," řekl ředitel ústavu Aleš Knížek. Peruánská armáda si na konci 30. let minulého století objednala 24 těchto strojů u firmy ČKD. Společnost v soutěži porazila firmy Renault, Vickers, Fiat a Škoda.
Instalace tanku LTP 38 na nádvoří muzea
Tanky byly vyvinuty a speciálně upraveny pro pohyb a boj ve vysoké nadmořské výšce okolo 4500 metrů, tedy pro prostředí peruánských And. První stroj Peruánci přebrali v létě 1938 a už v únoru 1939 stroje pomáhaly potlačit vojenský převrat. V armádě Peru, které se stalo díky dodávce první tankovou velmocí Jižní Ameriky, sloužila vozidla úspěšně až do 70. let minulého století, pomáhala mimo jiné bránit území na severu země.
Zásadní přírůstek, cení si tanku ředitel muzea
Knížek připomněl, že jednání o předání tanku začala už před deseti lety v rámci programu, jehož cílem bylo získat a vystavit prvorepublikový československý zbrojní export. "My teď kompletujeme sérii československé tankové produkce z období let 1934-1939. Je to zásadní přírůstek do muzea," řekl ředitel.
Ředitel VHÚ Aleš Knížek (vlevo) s ministrem obrany Alexandrem Vondrou před novým exponátem muzea
Tank, přezdívaný v Peru "il Tankesino", čili "Tančík", dokládá technický um i průmyslovou vyspělost první československé republiky. Jeho osádku tvořili tři muži, vyzbrojen byl škodováckým kanonem ráže 37 milimetrů a dvěma kulomety ze zbrojovky Brno.
Peruánci si nechali opravit jiný stroj
Ministr obrany Alexandr Vondra připomněl, že dodávka do Peru byla pozastavena v září 1938, v době mnichovské krize a zářijové mobilizace československé armády. "V případě vypuknutí válečného konfliktu s agresivním nacistickým režimem by byly LTP bojovaly v řadách československé armády o naši svobodu a nezávislost," poznamenal ministr, který se instalace tanku zúčastnil stejně jako peruánská velvyslankyně v Praze María Susana Landaveri.
S instalací tanku pomáhal jeřáb
Tanky z výzbroje československé armády padly v březnu 1939 do rukou německého Wermachtu, který je úspěšně využil v rámci bleskové války v Polsku či ve Francii.
Na financování celé transakce se penězi i prací svých zaměstnanců podílela společnost ČKD Group, která chce navazovat na tradici prvorepublikové ČKD. Její ředitel pro rozvoj Bohuslav Strejc vynaloženou částku odhadl na zhruba 750 000 korun. Společnost financovala také rekonstrukci stejného typu tanku, který v Peru zůstane místo dnes v pražském muzeu umístěného stroje. "Šlo o poslední podmínku místní vlády, bez níž by návrat technického unikátu zpět k nám do vlasti nebyl možný," dodal Strejc.