Do 4. patra se po střelbě vrátí studenti

„Pro výuku se čtvrté patro otevře až na zimní semestr. V květnu v jednom křídle začne dlouho plánovaná rekonstrukce a to zůstane i na podzim uzavřené. Zatím ještě s některými lidmi řešíme budoucí uspořádání a nemohu vám říct, že tam bude stoprocentně stejné osazenstvo jako dosud, ale většinově to tak bude,“ řekla Novinkám a Právu děkanka filozofické fakulty Eva Lehečková.

„Snažíme se to vymyslet tak, aby tam bohemisté po opravách mohli jít co nejdříve,“ dodala.

Právě z okruhu bohemistů často zaznívá „čím dříve, tím lépe“.

To, že by se mohlo sídlo bohemistiky přestěhovat, se přetřásalo delší dobu, protože pro řadu lidí by mohly být stěny čtvrtého patra navždy spojeny s traumatickým prožitkem.

Jak bude atmosféra místa doléhat s odstupem času, těžko odhadoval jeden z učitelů, který byl svědkem děsivých chvil 21. 12.

„Kdybych tam měl jít, asi bych neměl úplně příjemné pocity. Pokud ale vím, řada kolegů se tam chce vrátit. Chtějí se vrátit do kanceláří, kde jsou zvyklí být,“ řekl Novinkám a Právu.

Už samotný návrat do budovy nebyl snadný. „Šel jsem tam, aniž bych měl pocit, že je něco nenormálního, a jakmile jsem tam vstoupil, tak jsem si to uvědomil. Ale nijak silně. Co bylo obtížnější, když minulý týden někdo poslal výhružný mail, že bude na fakultě střílet. To studenty sebralo. Tam bylo vidět, že začali upřednostňovat online,“ popsal.

Podle něj jsou na tom studenti porůznu. Ti, kteří měli ke střelbě nebo k obětem blízko, to zvládají hůře než ostatní. „Podle mě nejvíce pomáhá bavit se s lidmi. Možná to i změnilo vztahy mezi námi a učiteli. Jsou takové lidštější,“ uvedl.

Další čtyři oslovení učitelé se odmítli o situaci bavit, protože je stále citlivá.

Pouze šéf odborů filozofické fakulty Martin Hříbek připustil, že se akademický život navrací postupně k normálu. „Ale opravdu nemohu mluvit obecně, každý to vnímá jinak. A měl bych také připomenout, že uzavření sídla fakulty také tíživě dopadalo na provozně-technické zaměstnance, protože neměli kde pracovat,“ řekl Novinkám a Právu.

Rovněž podle Lehečkové je třeba brát v potaz individuální prožitky, nicméně potřeba psychologických zásahů se zmenšuje.

„Na začátku letního semestru byla takové velká euforie, všichni jsme měli radost, že jsme zpátky a že se můžeme zase věnovat výuce a vědě. Určitě zůstávají nějaké individuální obavy a potřeby studujících i zaměstnanců pro nějaké modifikace studia, speciální přístup, aby se jim dobře pracovalo na fakultě. Prožitky jsou individuální, ale těch reakcí, které vyžadují přímou psychologickou intervenci, je méně,“ uvedla.

„Nadále pokračujeme v poskytování psychosociální podpory. Ale také se ukazuje, že část akademické obce už má potřebu to nějak uzavřít a říct si, že už jdeme dál a budeme se snažit fungovat normálně. Pomáhá jim se vracet k tématům, která jsou složitá, ale patří k běžnému provozu,“ dodala.

Vedení fakulty se v poslední době plně zaobírá zajištěním bezpečnostních opatření.

„Obracejí se na nás desítky lidí, kteří mají obavy nebo chtějí něco zlepšit, ale otázky bezpečnosti nejsou vůbec intuitivní. Asi by mě napadala také řada jednoduchých řešení, ale třeba k bezpečnostním rámům a turniketům se pojí tolik negativ, že v případě akademické budovy převáží nad pozitivy. Jen by nám to znepříjemňovalo život, ale o tolik bezpečněji bychom si objektivně nežili,“ řekl Novinkám a Právu proděkan pro infrastrukturu Jakub Rákosník.

Zdůraznil, že velké množství z připravovaných opatření nelze udělat rychle. Jedná se třeba o přestavbu vrátnice, aby z ní byl lepší přehled u vchodu do budovy. Také se připravují na podzim nácviky studentů a zaměstnanců na krizovou situaci. Systém včasného upozornění přes e-mail či SMS by pak měl být propojen se všemi fakultami napříč 190 budovami, což prý rovněž nelze nainstalovat „ze dne na den“.

V první řadě se však vedení chystá zaměřit se na diskuze. „Pro řadu lidí to byla velmi mezní zkušenost a byla z toho hodně otřesena. Je potřeba věnovat ten čas vnitřním diskuzím se zaměstnanci i studenty. Celkově to zlepšuje atmosféru,“ dodal Rákosník.