Článek
Konkrétně se v novele exekučního řádu, kterou poslanci projednávali už napodruhé, tentokrát se změnami navrženými Senátem, počítá s tím, že pokud není dluh v exekuci do šesti let splacen, vyzve exekutor věřitele, aby uhradil zálohu na další vymáhání. Po dalších třech letech se situace zopakuje. Když se nepodaří dluh vymoci ani potom, je po celkových dvanácti letech exekuce zastavena.
Milostivé léto
„Senát do zákona prosadil, aby se tak dělo zpětně. První dluhy se tak budou zastavovat už od roku 2023,“ uvedl Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
Změny čekají i lidi, kteří dluží peníze státu či některé z veřejných institucí typu zdravotní pojišťovna a vymáhá to po nich exekutor. Pokud uhradí jistinu, tedy základní finanční částku, na jejímž základě závazek vznikl, a 750 korun, bude dluh zaplacený. Pro tento postup se vžil název milostivé léto.
Tři miliony Poláků nezvládají splácet dluhy
„Připomněl bych ještě zastavování marných bagatelních exekucí do částky 1500 korun, kde bude částečná úhrada věřiteli od státu prostřednictvím slevy na dani,“ okomentoval další změnu lidovecký poslanec Marek Výborný. Exekutorům by v tomto případě uhradil část výdajů stát.
Podle zákona se bude z exekuce splácet vedle nákladů na ni nejprve jistina dluhu, teprve pak úrok, úrok z prodlení a náklady věřitele. Zastaví se tak narůstání dluhu i přesto, že ho dlužník splácí. Snižuje se i penále u dluhů na zdravotním a sociálním pojištění. Novelu exekučního řádu napadne Exekutorská komora u Ústavního soudu. Vadí jí, že by exekutoři neměli mít hrazené náklady u bezvýsledných exekucí.