Článek
Podle vlády je těžké určit, kolik žádostí skutečně přijde, poukazuje i na omezené kapacity ministerstva vnitra. Jazykem úředníka o tom píše v důvodové zprávě k nařízení, které má podmínky pro ukrajinské uprchlíky stanovit.
„S ohledem na obtížné predikce zájmu o možnost přechodu (myšleno na zvláštní dlouhodobý pobyt – pozn. red.), na nedostatečné kapacity zejména na straně ministerstva vnitra a dále s ohledem na novátorské pojetí procesu zisku zvláštního dlouhodobého pobytu je vhodné skupinu potenciálně úspěšných osob regulovat, aby celý proces proběhl co nejrychleji, aniž by zároveň ohrozil výkon ostatní migrační agendy,“ uvádí se v dokumentu. „Bylo proto na vládní úrovni rozhodnuto v první vlně obsloužit přibližně 15 až 20 procent ekonomicky aktivních osob,“ píše dál kabinet.
Mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá odpověděla na dotaz, zda jedním z důvodů pro přísná kritéria byla také snaha nezahltit úřednický aparát. „Ano, státní správa musí brát v potaz stávající kapacity,“ řekla Novinkám.
Nelegálních migrantů v Česku významně ubylo
I proto má celý proces probíhat co možná nejvíce automaticky a podmínky budou platit plošně – nerozlišuje se například, zda uprchlík žije v Praze, nebo v malé venkovské obci, vydělávat musí měsíčně alespoň 36 600 korun hrubého. V případě dvou osob, například matky s dítětem, pak dokonce přes 45 800 korun za měsíc.
Opět kvůli jednoduchosti se nerozlišuje, kdo konkrétně domácnost obývá, jde o počet osob. Vládní návrh tak počítá s tím, že žadatel bude mít příjem 440 tisíc korun hrubého ročně, za každou další osobu v domácnosti se pak laťka zvyšuje vždy o 110 tisíc korun.
Podaří se to jen zlomku uprchlíků, většina má smůlu
Podle expertů jsou podmínky navržené tak, aby na ně dosáhl jen zlomek z více než 396 tisíc uprchlíků, kteří u nás nyní jsou, zdaleka to nebude vládou odhadovaných 15 až 20 procent z pracujících.
„S výjimkou odborníků v Praze nebo ve větších městech to lidé nesplní. Když mají normální práci v menším městě, budou mít smůlu,“ řekl Martin Rozumek, ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům.
Stejný názor má i Filip Pertold z CERGE ekonomického institutu. „Značná část osob na taková čísla nedosáhne. Uprchlíci z Ukrajiny u nás často mají problém najít práci, která odpovídá jejich kvalifikaci,“ uvedl.
Ukrajinští uprchlíci sice mohou zůstat v režimu dočasné ochrany, ta však platí vždy jen na rok a poté musí žádat o prodloužení. V případě příměří nebo případného konce války na Ukrajině pak bude osud těchto lidí nejistý.
Ukrajinští uprchlíci v Česku mají měsíc na prodloužení dočasné ochrany
„Dočasná ochrana je primárně vázána na období konfliktu, po jeho skončení by již aplikována být neměla,“ uvedl již dříve mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Ukončit by ji podle něj musela Rada ministrů vnitra, tedy šéfové resortu unijních zemí, ochrana totiž platí na celém území Evropské unie.
Zaměstnavatelé návrh kritizují
I zaměstnavatelé proto usilovali o to, aby část uprchlíků získala větší jistoty a mohla v Česku zůstat dlouhodobě. „Při jednáních jsme říkali, že tu žadatelé musejí mít nějaký příjem. Laťku nicméně nastavoval stát, ne my,“ podotkl Jan Zikeš, vedoucí tajemník Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.
Své připomínky k návrhu už odeslala Unie zaměstnavatelských svazů. „Tento pobyt bude jen pro úzkou skupinu finančně velmi dobře zajištěných držitelů dočasné ochrany. Takto vysoce nastavené částky budou zřejmě také velmi odrazující a nepovedou lidi k získávání legálního zaměstnání. To považujeme za promarněnou příležitost,“ zmiňují zástupci unie. „Předpokládáme, že pobyt získá výrazně nižší počet než očekávaných 15 až 20 procent,“ dodávají v připomínkách zástupci zmíněné unie.
Ukrajinci u nás páchají zločiny méně, než by odpovídalo jejich podílu na společnosti
Žadatelům chce kabinet uložit i další podmínky – od loňského 1. července nesmí pobírat humanitární dávku určenou pro uprchlíky, nemohou mít nedoplatky na zdravotním pojištění, jejich děti musí plnit povinnou školní docházku.
Žadatelé z řad ukrajinských uprchlíků se mají během dubna vyjádřit, pokud mají o zvláštní dlouhodobý pobyt zájem. Registrace osob, které splní státem dané podmínky, by pak měla probíhat od 1. září do konce letošního roku.
V budoucnu by se přísné podmínky mohly změnit, například při opakování registrací příští rok. „Další postup bude stanoven na základě vyhodnocení první vlny možnosti přechodu, s úpravou některých parametrů se počítá,“ uvedla mluvčí Malá.
Uprchlíci z Ukrajiny u nás ve velké míře pracují a podnikají, vrátit se chce jen pětina z nich
