Divokým koním se u nás daří. Dovezou se další

„Vždycky jsme se snažili základní skupiny vybírat co nejpestřejší, ale bude nezbytné v budoucnu dovézt především hřebce pro oživení chovu, aby genetika zůstala rozmanitá,“ potvrdil Právu ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál, který stojí za vznikem přírodních rezervací.

Ta největší je mezi Milovicemi a Benátkami nad Jizerou ve středních Čechách. Na dvou pastvinách tu kromě divokých koní žijí a úspěšně se množí také zubři a pratuři. Vědci se snaží o návrat těchto kopytníků do krajiny kvůli druhové pestrosti nejen živočichů, ale i rostlin. Tato velká zvířata totiž spásají agresivní druhy travin.

„Pastviny díky tomu nezarostou jednotvárnými trávníky a motýli i celá řada dalších opylovačů včetně včel, čmeláků nebo pestřenek mají k dispozici neustále kvetoucí louky plné potravy,“ konstatoval ředitel východočeské agentury pro ochranu přírody Josef Rusňák.

Od roku 2015, kdy Česká krajina nechala dovézt z Anglie prvních 14 koní, se jejich stáda, jak Právo informovalo, rozrostla už na více než stovku.

Kromě Milovic jsou další rezervace také v Národním parku Podyjí, na Plachtě v Hradci Králové, na Josefovských loukách u Jaroměře a v Dobřanech u Plzně.

Jen vysoké počty koní pro úspěšný chov ale nestačí. Nyní bude třeba ve stádech oživit krev a dovézt nového hřebce. „Počítáme s tím, že nejstaršího hřebce, který je v Milovicích od roku 2015, bychom letos převezli do jiné skupiny, protože potomků už má hodně,“ potvrdil Dostál.

„Dospělý hřebec má velmi pozitivní vliv při výchově mladých hřebečků. Ve stádu se různě oťukávají, soutěží mezi sebou, profiluje se mezi nimi nový budoucí vůdce stáda, u toho je přítomnost dospělého samce důležitá,“ doplnil Dostál.

O dovozu nového hřebce z Anglie zatím podle něj není úplně rozhodnuto. „Teď nastává proces výběru, což je poměrně složité. Když se zakládá nové stádo, je možností nepočítaně, ale když už zvířata máme, je to složitější hledání. Plemenná kniha nám nějakého hřebce doporučí, ale záleží na tom, zda je vůbec zvíře v nabídce, zda je chovatel ochotný ho prodat. Je to jednání minimálně na několik měsíců,“ popsal zakladatel společnosti.

Přírodovědci vytipovali další lokality, kde by měla stáda kopytníků žít. „Nejvíc je rozjednaná nová malá skupina v Zubří na Vysočině. Jak už název napovídá, hlavní cíl je malé stádo zubrů, aby to korespondovalo se jménem rezervace.

Zubry by tady měla doplnit i malá skupinka divokých koní. Tam bychom chtěli podat žádost o grant do letošního podzimu. Pokud bude žádost úspěšná, na začátku příštího roku bychom tam chtěli začít s budováním rezervace,“ uvedl Dostál.

I stáda zubrů v Milovicích bude třeba obnovit. „Spolupracujeme na tom i se zoologickými zahradami. Do Zubří by měl jet samec, který se narodil v zoo v Táboře,“ plánoval Dostál.