Článek
Je to po několika stoletích první hříbě divokého koně narozené v přírodě v Čechách. Ještě před týdnem, kdy sem přibyli i pratuři, mínili přírodovědci z organizace Česká krajina, která za projektem vracení zvířat do přírody stojí, že hříbata přijdou na svět až v březnu příštího roku.
Ve čtvrtek ráno už ale vedle jedné z klisen klopýtalo krásné mládě. „Evidentně přijela klisna březí už z Anglie, s tím se nepočítalo. Nejspíš se to tam nepodařilo uhlídat,“ pousmál se nad příjemným překvapením ředitel společnosti Česká krajina Dalibor Dostál.
Hříbě objevil chovatel Jaroslav Jandl, který koně jezdí denně kontrolovat. Vzápětí ho spatřil i fotograf společnosti, jež život divokých koní a praturů dokumentuje.
Vzorná matka
Pohlaví mláděte se zatím nepodařilo zjistit. „Matkou hříběte je klisna jménem Sgurr. Před příjezdem do Milovic pobývala ve volné přírodě na horách v oblasti Skotska,“ dodala etoložka Martina Komárková z Karlovy univerzity.
„Matka se chová zcela přirozeně, o hříbě vzorně pečuje a zatím se s ním drží stranou od stáda. Za několik dní se oba ke stádu přidají a začne velké seznamování a výchova, na níž se svým způsobem podílejí všichni členové stáda,“ doplnil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.
Podle Dostála by se hříbata počatá v Milovicích měla začít rodit skutečně až na jaře příštího roku, pokud jich tedy už z Anglie nepřijelo březích klisen víc. Pro narozené hříbě budou ovšem následující měsíce velmi náročné. V přírodě přicházejí hříbata na svět na jaře, kdy je pro stádo dostatek čerstvé pastvy.
Nutná zimní srst
Odchytem zvířat v Anglii, pobytem v aklimatizační oboře a převozem do Čech se jejich přirozený cyklus narušil, přesto chovatelé předpokládají, že vše dopadne dobře.
„Je tady dostatek pastvy, takže by měla mít klisna dost mléka. Také bude důležité, aby i hříběti začala růst zimní srst. Klisny už začínají línat a objevuje se jim zimní srst,“ řekl Dostál. Podle něho v Polabí ale nebývají příliš drsné zimy, na které by koně měli být zvyklí z Anglie, mládě by mělo zdejší zimu tedy zvládnout.
Přírodovědci chtějí nechat všemu přirozený průběh. V tom je i princip projektu, krajina by měla být soběstačná bez zásahů člověka, udržení krajiny mají pomáhat přivážení prapůvodní živočichové.
„Chov je tady přírodní, takže to necháme na přírodě a uvidíme, zda kobyla hříbě uživí. Samozřejmě že pokud bude nemocné, tak tam pošleme veterináře a budeme to řešit podle situace, ale jinak to chceme nechat na přírodě,“ řekl Právu Dostál.
Potíže s pozemkem
Pro budoucnost rozrůstajícího se stáda je také důležité, aby se včas podařilo rozšířit pastvinu o dalších 50 hektarů. Jednání v posledních dnech ale zkomplikovala společnost Mladá RP, která podle Dostála odstoupila od dohodnutého podpisu smlouvy o nájmu pozemku na příští rok, o níž se vyjednávalo v posledních měsících.
Pozemky tady přitom patří Středočeskému kraji, který projekt České krajiny podporuje, a společnost Mladá RP je má od kraje dlouhodobě pronajaté. Kraj však v poslední době uvažuje o možnosti nájemní smlouvu vypovědět.