Článek
A čím je jich víc, tím větší škody páchají. Příliš nepomáhá ani zvýšený povolený odstřel. Chytrá zvířata se kryjí v polích.
Například na Žďársku na Vysočině lovili před třemi lety myslivci čtyři sta padesát kusů černé zvěře. Předloni už to bylo sedm set kusů a loni dokonce 1200.
"Slovitelnost je ale minimální, protože prasata z porostů vůbec nevycházejí ven. Po sklizni je to obdobné, protože se přestěhují do lesů a potom vycházejí jenom v noci," uvedl jednatel Českomoravské myslivecké jednoty ze Žďáru nad Sázavou Oldřich Sedlář.
Statisícové škody
Hlavní příčinou stoupajících počtů černé zvěře jsou ideální podmínky v porostech řepky a kukuřice, kde páchají statisícové škody. Hlavně tlupy vedené bachyněmi se selaty. Bachyně totiž kukuřici na velkých plochách poválí, aby mohla selata ke klasům. V rozsáhlých lánech mají divočáci navíc dobrý kryt.
"Jsou to všežravci, kteří hledají potravu mimo jiné v zemi. Zatímco v lese je tato jejich činnost prospěšná, pro zemědělce je to katastrofa, protože divočáci jim rozrývají pole a louky," řekl Právu člen okresní myslivecké rady České Budějovice Oldřich Tripes.
Chybějí predátoři
Zdůraznil, že podobné přemnožení divokých prasat v českých lesích bylo možná naposled za Marie Terezie. Ta proto rozhodla, že černá věř se bude chovat pouze v oborách. Její opatření, k němuž se přidal i Josef II., způsobilo, že divoká prasata byla až do druhé světové války v lesích vzácností. Ve druhé polovině 20. století se však černá zvěř dostala opět do volné přírody a došlo k jejímu přemnožení.
Obdobné nařízení by dnes nebylo možné, a proto myslivcům nezbývá nic jiného než tuto zvěř intenzívně střílet.
"V Českém středohoří jsou povolené stavy překročeny mnohonásobně. Škody v lese za současného početního stavu mnohonásobně překračují přínosy. Černá zvěř stačí sežrat prakticky celou úrodu. Tím, že v přírodě chybějí jejich přirození nepřátelé, jako byli rys, vlk či medvěd, je třeba, aby jejich regulační roli převzal člověk," řekl ředitel krajského inspektorátu Lesů ČR Teplice Jan Ferkl.
Lidem nebezpečí nehrozí
Podle nimrodů lidem od divokých prasat nehrozí žádné nebezpečí. Divočáci před pachem člověka raději utečou.
"Že by divočák na člověka zaútočil, to je nesmysl," řekl Právu ředitel Loketských městských lesů Jaroslav Hlavsa. Právě ale v Lokti v těchto podzimních dnech divoká prasata vyděsila lidi na sídlišti nebo v parku.
"O tom, že se lidé v Lokti s divočáky potkávají, víme. Divočáci se teď na podzim stahují z polí a hledají pro sebe atraktivní potravu - plody dubů a buků. Našli jsme rytí i v našem městském parku. A lidé je lákají tím, že vyhazují odpadky a nezužitkované ovoce přes ploty svých zahrad. Připravujeme teď společně se sousedním mysliveckým sdružením nátlačku, odlovit je bude těžké, spíš je vyženeme. Je to náš obvyklý každoroční úkol," dodal Hlavsa.
"Lidem od divočáků hrozí spíš jen překvapení a leknutí. Ale to na obou stranách," řekl Právu myslivec a lesník z Mysliveckého sdružení Loket-Pískový vrch Miroslav Pomichal. "Prase nemá dobrý zrak, orientuje se čichem, a tak se člověk může dostat až k jeho těsné blízkosti a potkat ho večer pod lampou. Prase se lekne, zafuní, čímž varuje ostatní, ale není to v žádném případě signál k útoku, vždy volí útěk. Jen na jaře v dubnu a květnu by mohla bachyně v zálehu zaútočit, kdyby jí někdo chtěl brát selata," uvedl.
"Důležité je však vědět, že pro divočáky je přirozeným nepřítelem pes. Je pro ně totéž jako vlk. Když chodí lidé do lesa se psem a ještě navolno, riskují, že divočák na psa zaútočí. Mimochodem je to velmi chytré zvíře, má větší IQ než třeba kůň nebo pes," říká zkušený myslivec a karlovarský zvěrolékař Antonín Rudolf.
Jak dodává, jediné riziko pro lidi představují divočáci v blízkosti lánů kukuřic a řepky. Tam může dojít ke střetu auta s divočákem a to může způsobit havárii i s tím nejtragičtějším koncem.