Článek
Iniciátorem je Jihočeská společnost pro ochranu přírody a myslivost a realizuje ho Fakulta lesnická společně s dřevařskou ČZU Praha. Partnerem je Správa NP a CHKO Šumava.
„Jedná se o technologii umožňující měření přenos dat na dálku. Obojky jsou vybaveny senzorem aktivity, který umožňuje sledovat, co zvíře zrovna dělá,“ řekl Právu Adam Jirsa, který má péči o lesní zvěř na území Národního parku Šumava na starosti.
Dodal, že lokalizace zvěře probíhá pomocí satelitního systému GPS. Vysílač v obojku se pokouší v časových odstupech získat kontakt nejméně se třemi družicemi, což umožňuje určit polohu s přesností 15 metrů. Data o aktivitách zvířete a teplota se registrují každých pět minut a ukládají se v obojku.
Pokud zvíře zahyne, lesníci ho najdou
Pokud zvíře zahyne, odvysílá GPS zprávu, že se obojek přestal pohybovat a lesníci ho podle zaznamenané pozice najdou. Jak připomněl mluvčí parku Pavel Pechoušek, obojek, který by měl fungovat přibližně rok, se musí dát na krk dospělým prasatům, která už na rozdíl od selat výrazněji nenabývají na váze.
Obdobně už odborníci na Šumavě sledovali v minulosti 40 jelenů, 50 srnců a pět rysů. Výzkum prokázal, že monitorovací obojek pro takto označené zvíře není žádným handicapem a neznamená vyloučení ze stáda.