Dívka znásilňovaná otčímem, který dostal podmínku, se obrátila na Ústavní soud

Kauza se týká muže odsouzeného za znásilnění a výrobu dětské pornografie. Otčím si nezletilou dívku natočil při intimním styku, poté ji skoro rok a půl až pětkrát týdně nutil k sexu. Před Okresním soudem ve Vyškově prohlásil vinu, Krajský soud v Brně tak už přezkoumával jen výrok o trestu. Původně uložené tříleté vězení podmínečně odložil na pět let.

Rozsudek je pravomocný. Nejvyšší státní zástupce Igor Stříž uvedl, že mu právní úprava nedává možnost podat dovolání k Nejvyššímu soudu. Ministr Blažek naopak podal stížnost pro porušení zákona, kterou se zabývá taktéž Nejvyšší soud. „Dospěl totiž k závěru, že v návaznosti na zjištěné závažné vady tohoto trestního řízení došlo k uložení zjevně nepřiměřeně mírného trestu obviněnému,“ okomentoval ministrovy důvody mluvčí resortu Vladimír Řepka.

V dané procesní situaci ale nemůže rozsudek zrušit, jeho případný výrok by měl pouze akademickou povahu.

Zmocněnec dívky Marcel Jurčaga nedávno řekl Seznam Zprávám, že jeho klientka stížnost ministra spravedlnosti uvítala. Navíc avizoval ústavní stížnost.

„Je to neprošlapaná cesta. Úskalí spočívá primárně v tom, že ÚS se v podstatě staví rezervovaně k tomu, aby zasahoval do potrestání pachatele v jeho neprospěch,“ uvedl Jurčaga. Spoléhá nicméně na dvě nedávná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, z nichž podle něj vyplývá, že v případě této trestné činnosti se nemají ukládat symbolické tresty. „Podmínka je symbolickým trestem. Pokud nedojde k uložení adekvátního trestu, tak se jen prohlubuje újma na straně obětí, a to i za přispění státu,“ řekl Jurčaga Seznam Zprávám.

Brněnský krajský soud odůvodnil verdikt tak, že přihlédl k doznání pachatele, jisté míře sebereflexe i k jeho závazkům vůči zbytku rodiny i vůči oběti, které by měl platit odškodnění. Soud také uvedl, že „prvotní impuls k intimnímu sexuálnímu kontaktu vzešel od poškozené“.

Oběť se podle médií po verdiktu pokusila o sebevraždu a je v psychiatrické péči. Krajský soud přitom vycházel z předpokladu, že její psychická újma je spíše mírnější, s pozitivní prognózou. Případ vyvolal protesty, konaly se demonstrace za práva obětí znásilnění.

Ze statistik plyne, že v letech 2016 až 2022 bylo za znásilnění odsouzeno 643 osob, přičemž s podmíněným trestem, případně s podmíněným trestem s dohledem odešlo od soudu 57 procent pachatelů.

Poslanci v únoru schválili redefinici trestného činu znásilnění, které akcentuje jakékoliv projevení nesouhlasu ve smyslu „ne znamená ne“.