Článek
Ve sporu nešlo o malé peníze, původně totiž Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že otec má platit dceři deset tisíc korun měsíčně a měl jí současně uhradit dlužné výživné přes 600 tisíc korun.
Obvodní soud popsal, že mladá žena studovala od roku 2012 do roku 2020. Dvakrát studium ukončila pro nesplnění studijních požadavků, nakonec školu opustila z finančních důvodů. Pak pokračovala distančně na zahraniční soukromé vysoké škole.
Podle soudu tak rozšiřovala možnosti svého uplatnění na trhu práce, soud také odmítl argument otce o tom, že bylo její studium účelové. Jenže odvolací Městský soud v Praze dceřinu žalobu zamítl s tím, že nárok na výživné nevznikl, neboť studium nepředstavovalo soustavnou přípravu na budoucí povolání.
Měla zdravotní problémy
Žena se pak obrátila se stížností na Ústavní soud a senát se soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou se postavil na její stranu. Soudci naopak nepopřáli sluchu otci, který namítal, že dcera jen pokračuje v jeho dehonestaci, svérázně, subjektivně a manipulativně reprodukuje průběh řízení před obecnými soudy a důkazy překrucuje. „Namísto soudního řízení měla s milujícím otcem komunikovat,“ tvrdil otec ve svém vyjádření k Ústavnímu soudu.
„Pochybení spatřujeme v tom, že soud nepřihlédl k významným okolnostem, jakými jsou zdravotní obtíže dívky. Není v konečném důsledku rozhodné, co bylo příčinou vzniku psychického onemocnění. Samotná existence zdravotních obtíží – navíc takových, které mají značný dopad na kognitivní funkce člověka – totiž postačuje pro to, aby jim byla ze strany soudů věnována náležitá pozornost,“ konstatovali soudci.
Ústavní soud také připomněl, že při opakovaném pokusu o studium byly ženě některé její výsledky uznány a současně plnila i některé další studijní povinnosti. Případ se tak opět vrací k městskému soudu, který musí respektovat názor Ústavního soudu.