Hlavní obsah

Dívce se nedařilo na vysoké škole, otec jí nechtěl platit výživné. Spor rozetnul až ÚS

Brno/Praha

Na stranu mladé ženy soudící se se svým otcem o výživné za dobu vysokoškolského studia se postavil Ústavní soud. Justice předtím ženě nevyhověla s odkazem na její opakované studijní neúspěchy, jenže podle konstitučního tribunálu nebyly při předchozím jednání dostatečně zohledněny dívčiny zdravotní obtíže a její psychický stav související s neutěšenou rodinnou situací.

Foto: Petr Kozelka, Právo

Ústavní soud

Článek

Ve sporu nešlo o malé peníze, původně totiž Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl, že otec má platit dceři deset tisíc korun měsíčně a měl jí současně uhradit dlužné výživné přes 600 tisíc korun.

Obvodní soud popsal, že mladá žena studovala od roku 2012 do roku 2020. Dvakrát studium ukončila pro nesplnění studijních požadavků, nakonec školu opustila z finančních důvodů. Pak pokračovala distančně na zahraniční soukromé vysoké škole.

Podle soudu tak rozšiřovala možnosti svého uplatnění na trhu práce, soud také odmítl argument otce o tom, že bylo její studium účelové. Jenže odvolací Městský soud v Praze dceřinu žalobu zamítl s tím, že nárok na výživné nevznikl, neboť studium nepředstavovalo soustavnou přípravu na budoucí povolání.

Měla zdravotní problémy

Žena se pak obrátila se stížností na Ústavní soud a senát se soudkyní zpravodajkou Veronikou Křesťanovou se postavil na její stranu. Soudci naopak nepopřáli sluchu otci, který namítal, že dcera jen pokračuje v jeho dehonestaci, svérázně, subjektivně a manipulativně reprodukuje průběh řízení před obecnými soudy a důkazy překrucuje. „Namísto soudního řízení měla s milujícím otcem komunikovat,“ tvrdil otec ve svém vyjádření k Ústavnímu soudu.

„Pochybení spatřujeme v tom, že soud nepřihlédl k významným okolnostem, jakými jsou zdravotní obtíže dívky. Není v konečném důsledku rozhodné, co bylo příčinou vzniku psychického onemocnění. Samotná existence zdravotních obtíží – navíc takových, které mají značný dopad na kognitivní funkce člověka – totiž postačuje pro to, aby jim byla ze strany soudů věnována náležitá pozornost,“ konstatovali soudci.

Ústavní soud také připomněl, že při opakovaném pokusu o studium byly ženě některé její výsledky uznány a současně plnila i některé další studijní povinnosti. Případ se tak opět vrací k městskému soudu, který musí respektovat názor Ústavního soudu.

Soud chtěl poslat ženu do vězení 25 let po činu. Zastal se jí Ústavní soud

Krimi
Související témata:

Výběr článků

Načítám